1
OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Úvodní stránka » EDITORIAL » Co je za planetami?
Co je za planetami?

Giotto Spacecraft

Co je za planetami?
Planeta X. Tak pojmenoval astronom Percival Lowell jednu neobjevenou planetu, o které předpokládal, že se pohybuje na oběžné dráze až za Neptunem. Planetu X začal tento astronom hledat v roce 1905 v arizonské hvězdárně ve Flagstaffu. Percival Lowell sice zemřel dříve, než byla tato planeta objevena, ale započaté pátrání pokračovalo. Nakonec roku 1930 Clyde Tombaugh z Lowellovy observatoře objevil planetu Pluto. Planeta X tedy existovala!
Astronomové začali okamžitě uvažovat: ‚Bylo by možné najít další planetu X?‘ Následovalo šest desetiletí intenzivního hledání, a v posledních letech k tomu byly použity dokonce i kosmické lodě. Byly sice objeveny tisíce asteroidů, hvězd, galaxií a mlhovin, ale žádné nové planety.
Toto pátrání však neskončilo. K tomu, aby bylo možné odhalit obíhající objekty, které mají milionkrát slabší jas než ty, jež lze vidět prostým okem, začali vědci používat novou techniku a silnější teleskopy. Toto úsilí se jim nakonec vyplatilo. Je úžasné, že za Plutem nyní byly pozorovány desítky menších planet.
Kde jsou tyto planetky? Kolik jich ještě asi objevíme? Jsou to nejvzdálenější tělesa naší sluneční soustavy?
Nejvzdálenější objekty
Sluneční soustavu tvoří devět planet, které obíhají kolem Slunce. Vesmírem se kromě toho řítí tisíce kamenitých asteroidů, a to většinou v jakémsi pásu mezi Marsem a Jupiterem. Objeveno bylo rovněž skoro tisíc komet.
Který z těchto objektů se pohybuje v největší vzdálenosti od Slunce? Nejvzdálenější jsou zřejmě komety.
Slovo „kometa“ pochází z řeckého slova ko·me'tes, které znamená „vlasatice“ a poukazuje na dlouhý chvost táhnoucí se za jasnou hlavou komety. Komety byly příčinou paniky a mnoha pověr. Někteří pozorovatelé dodnes mluví o příchodu komety jako o zlém znamení. Pramení to z dávné domněnky, že se jedná o strašidelné objekty. Proč se jich lidé tolik báli? Jedním důvodem je to, že někdy se objevovaly za tragických okolností.
Komety stále vyvolávají fanatismus. Když se v březnu 1997 kometa Hale-Boppova přiblížila ke Slunci, 39 příslušníků kultu Nebeská brána spáchalo v Kalifornii hromadnou sebevraždu. Proč? Protože očekávali, že přijde jakási cizí vesmírná loď, která je údajně skryta za kometou, a vezme je s sebou.
Všichni lidé se ale na komety nedívali a nedívají tak nerozumně. Aristoteles ve čtvrtém století př. n. l. tvrdil, že komety jsou mračna světélkujícího plynu na obloze. Římský filozof Seneka o několik století později bystře předpokládal, že komety jsou nebeská tělesa na oběžné dráze.
Díky nástupu teleskopů a objevu Newtonova gravitačního zákona se studium komet stalo přesnějším oborem. Edmond Halley v roce 1705 přišel s tím, že komety se pohybují kolem Slunce po dlouhých eliptických dráhách. Všiml si dále, že komety, které se objevily v letech 1531, 1607 a 1682, mají podobnou dráhu a že se v pravidelných intervalech objevovaly přibližně po 75 letech. Halley se správně domníval, že pokaždé se jednalo o stejnou kometu, a ta byla později nazvána Halleyova kometa.
Výzkumní pracovníci nyní vědí, že kometa má pevné jádro, které má v průměru od jednoho do dvaceti kilometrů. Jádro lze nejvýstižněji popsat jako tmavý, špinavý ledovec skládající se převážně ze zmrzlé vody a prachu. Na detailních záběrech Halleyovy komety, které pořídila v roce 1986 kosmická sonda Giotto, je vidět, jak z komety tryskají proudy plynu a prachu. Tyto emise způsobují, že hlava i chvost komety jsou jasné, a tudíž viditelné ze Země.Halley's Comet, 1910 / yehlikethat.wordpress.com
Skupiny komet
Kolem Slunce obíhají dvě skupiny komet. Komety třídíme podle oběžné dráhy, neboli doby, kterou potřebují k tomu, aby jednou oběhly kolem Slunce. Krátkoperiodické neboli periodické komety — jako Halleyova kometa — oběhnou kolem Slunce za dobu kratší než dvě stě let. Oběžné dráhy těchto komet se blíží k ekliptice, rovině, v níž Země a další planety obíhají kolem Slunce. Periodických komet existují možná miliardy a oběžná dráha většiny z nich sahá za nejvzdálenější planety Neptun a Pluto, miliardy kilometrů od Slunce. Když občas dojde k těsnému setkání s planetami, oběžná dráha některé z komet — jako například Enckeovy komety — se ke Slunci přiblíží.
Jaká je oběžná dráha dlouhoperiodických komet? Na rozdíl od krátkoperiodických komet obíhají kolem Slunce ve všech směrech. Patří mezi ně kometa Hjakutake a Hale-Boppova kometa. Když se naposledy tyto komety objevily, byla to nádherná podívaná. Předpokládá se však, že se znovu objeví až za tisíce let.
Na okraji naší sluneční soustavy se pohybuje obrovská skupina dlouhoperiodických komet. Tento roj komet dostal jméno Oortovo mračno podle nizozemského astronoma, který v roce 1950 jako první předpokládal jeho existenci. Kolik komet tvoří toto mračno? Astronomové odhadují, že jich je více než bilion. Některé z těchto komet se pohybují ve vzdálenosti asi jednoho světelného roku od Slunce nebo více. Při těchto vzdálenostech může jeden oběh komety trvat i déle než deset milionů let.
Myriády planetek
Nedávno objevené menší planety, o nichž byla zmínka na začátku, se vyskytují ve stejné oblasti za Plutem jako krátkoperiodické komety. Od roku 1992 objevili astronomové asi osmdesát takových malých těles podobných planetám. Těchto objektů, které mají v průměru více než sto kilometrů, jsou tam možná desetitisíce. Tvoří takzvaný Kuiperův pás pojmenovaný podle vědce, který skoro před padesáti lety předpokládal jejich existenci. Objekty v tomto pásu se pravděpodobně skládají z kamení a ledu.
Změnila se nedávným objevem těchto planetek naše představa o vnitřní sluneční soustavě? Určitě. Nyní se předpokládá, že Pluto, jeho měsíc Charon, satelit Neptunu Triton a některé další objekty ve vnitřní sluneční soustavě, které jsou tvořeny ledem, pocházejí z Kuiperova pásu. Někteří astronomové se nyní domnívají, že Pluto mezi velké planety nepatří.
Jak vznikly?
Jak vzniklo takové množství komet a planetek v Kuiperově pásu? Astronomové se domnívají, že tato tělesa pocházejí z původního oblaku částeček prachu a ledu, které se slepily dohromady, a vznikla tak větší tělesa. Tato tělesa však byla natolik řídce roztroušena, že z nich velké planety vzniknout nemohly.
Významnou složkou sluneční soustavy jsou také dlouhoperiodické komety. Tyto komety mají dohromady hmotnost, která je asi čtyřicetkrát větší než hmotnost Země. Předpokládá se, že většina jich vznikla v raných dějinách sluneční soustavy v oblasti vnějších obrovských plynových planet.
Jak se tyto komety dostaly na svou nynější oběžnou dráhu, která je tak vzdálená od Slunce? Obrovské planety, jako například Jupiter, zjevně působily na každou kometu, která se k nim přiblížila, jako silný gravitační prak.
Zkoumání komet
Komety obsahují původní materiál sluneční soustavy. Je možné tato úchvatná tělesa zkoumat blíže? To umožňují náhodné návštěvy některých komet ve vnitřní sluneční soustavě. Různé instituce pro výzkum vesmíru plánují vyslat řadu kosmických lodí, které budou v průběhu několika příštích let komety zkoumat.
Kdo ví, jaká zajímavá zjištění o naší sluneční soustavě nás ještě čekají. Nové objevy a poznatky o vzdálených tělesech obíhajících kolem Slunce dodávají působivost biblické pasáži, která je zapsána u Izajáše 40:26: „Vysoko pozvedněte oči a vizte. Kdo stvořil tyto věci? Je to Ten, kdo vyvádí jejich vojsko dokonce podle počtu, všechny je dokonce nazývá jménem.“
-----------------------------------------------------------------
[Poznámka pod čarou]
Jeden světelný rok se rovná vzdálenosti, kterou světlo urazí za jeden rok neboli 9,5 bilionu kilometrů.Fifth Avenue and Broadway Avenue Showing Halley's Comet Gary, Indiana
Notes:
Komety a meteorické roje
  Když na obloze zahlédnete vzplanutí meteoru, napadne vás, že pochází z komety? Možná, že ano. Jak se kometa blíží ke Slunci, její ledové jádro se postupně rozpadá a vzniká pás prachových částic neboli meteoroidů. Tyto úlomky jsou těžší, než je prach v chvostě komety, a tudíž nejsou slunečním větrem rozfoukány do vesmíru. Místo toho se vytvoří pás úlomků obíhajících kolem Slunce po stejné dráze jako mateřská kometa.
  Země se každý rok setkává s mnoha těmito pásy meteoroidů. Meteorický roj Leonidy v polovině listopadu pochází z materiálu, který zanechala kometa Tempel-Tuttle. Každých třiatřicet let připraví tento roj úchvatné ‚představení‘. Lidé, kteří v roce 1966 viděli meteorický roj Leonidy, uváděli, že zahlédli více než dva tisíce meteorů za jednu minutu — to je skutečná bouře. V roce 1998 bylo vidět oslnivě jasné meteory a určitě by stálo za to se na ně zase někdy podívat.
[Domácí úkol/Podněty k osobnímu výzkumu: najdi si na netu obrázky :]
01. Kometa Hale-Boppova v roce 1997
02. Edmond Halley
03. Percival Lowell
04. Halleyova kometa v roce 1985
05. Halleyova kometa v roce 1910
06. Proudy plynu a prachu, které tryskají z Halleyovy komety
07. Oběžné dráhy různých komet
Kohoutkova kometa
Halleyova kometa
Slunce
Země
Enckeova kometa
Jupiter
08. Předtím, než kometa Shoemaker-Levy 9 narazila v roce 1994 na Jupiter, rozpadla se na dvacet jedna kusů. Najdi obrázek.
09. Povrch Pluta
10. Kohoutkova kometa v roce 1974
11. Asteroid Ida a jeho měsíc DactylHalley orbit top in 2024Comet Halle -Bopp / Kometa Hale-Boppova v roce 1997

Co je za planetami?

 

 

NEWS

13.7.2019

Tycho — Weather

9.7.2019

Only Yours

8.7.2019

Peter Cat Recording Co.

8.7.2019

Philary

6.7.2019

Seablite

archiv

ALBUM COVERS X.

PTU — Am I Who I Am (June 17th, 2019)
Tais Awards & Harvest Prize
Za Zelenou liškou 140 00 Praha 4, CZE
+420608841540