Diamanda Galás - černé svědomí v avantgardním hávu
[V rámci průběžného festivalu Stimul se představí 27. listopadu v Divadle Archa dračice Diamanda Galás. A protože se do naší metropole chystá po neuvěřitelných jedenácti letech, bude dobré si tuto paní řeckého původu představit krátkým profilem.
Hromadné vraždy a genocidy, oběti AIDS, utrpení, zoufalství a jako bonus hororové odkazy všeho druhu. To je menu, které nám už více jak čtvrtstoletí ve své tvorbě předkládá, v Americe narozená, performerka Diamanda Galás. Abychom ale byli spravedliví, tak musíme přidat méně ďábelské úkroky k blues, hardrocku, ale i k elektronickému downtempu a vážné muzice. Ve všech těchto polohách je původně operní pěvkyně svá, strhávajíc na sebe veškerou pozornost.
Její tvorbu můžeme v zásadě rozdělit na dvě části: na avantgardně vokální exprese, které vokalistce s rozsahem tří a půl oktávy přinesly největší slávu, a hudbu s doprovodem, ke které se Diamanda uchyluje čím dál tím víc.
Pozornost si vysloužila v roce 1991, když v katedrále Saint John the Divine v New Yorku naživo nahrála desku Plague Mass. S použitím biblických textů útočila na katolickou církev a společnost obecně a obvinila ji z ignorance a pokryteckého postoje k problematice AIDS. To je téma, kterým se Galás zaobírala delší dobu. Hlavním důvodem byl totiž bratr umělkyně, dramatik Philip-Dimitri Galás, který se virem HIV nakazil a na jehož následky zemřel v roce 1986.
Mnoho desek Diamandy Galás, které se zaobírají velmi pochmurnými tématy, jsou nahrávkami koncertních vystoupení (The Concerts for the Damned, Vena Cava nebo Schrei X). Diamanda také uspořádala koncert, na kterém vyjádřila svůj kritický postoj vůči trestu smrti. V roce 2003 vyšla deska Orders from the Dead - dílo je věnované obětem turecké genocidy. Současný projekt Insekta zase poukazuje na problematiku viru hepatitidy C a na výzkumy účinné léčby, která s pomocí experimentů probíhá na mentálně postižených lidech. Vokální exhibice, tak jak jsme je měli možnost zažít během prvního pražského vystoupení v roce 1998, probíhali v naprosté tmě za využití kvadrofonního zvuku, který tak na posluchače útočil dvojnásobnou silou.
Vedle expresivní stránky tvorby znají fanoušci Diamandu Galás i jako originální šansoniérku, která na koncertech suverénně prezentuje své verze takových klasik jako 25 Minutes To Go od Johnnyho Cashe, I Put A Spell On You od Screamin' Jay Hawkinse nebo Burning Hell od Johna Lee Hookera. V roce 1994 vyšla rocková deska The Sporting Life, kterou nahrála s baskytaristou Johnem Paulem Jonesem z Led Zeppelin. Spolupracovala také s projektem Recoil, za kterým stojí Alan Wilder z Depeche Mode, a objevila se tak v nezvyklém elektronickém objetí. Ke koncertní spolupráci ji vyzvali i takové veličiny jako Iannis Xenakis nebo John Zorn.
Skladby Diamandy Galás se objevily v řadě filmů. V roce 1992 pomohla na svět soundtracku k filmu Francise Forda Coppoly Dracula a Trent Reznor ji oslovil k přispění na soundtrack k filmu Natural Born Killers. V roce 1996 vydala Galás knihu The Shit of God s jejími originálními texty. Vydání knížky odůvodnila tím, že mnoho lidí nerozumí jejím textům na deskách a koncertech.
http://www.rozhlas.cz/radiowave/musiccheck/_zprava/660299