1
OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Úvodní stránka » NOMINATED / WINNERS » WINNERS 2012 » Harvest Prize 5/5 – Downbelow

Downbelow — Roadside Traveler (2011)

obrazek

Downbelow — Roadside Traveler
Location: Frýdek-Místek, Severní Morava, Czech Republic
Album release: 2011
Website: http://www.downbelow.cz/ 
Tracklist:
01.) Street Seeker   3:40
02.) The House Full Of Enemies   2:43
03.) Believe   3:49
04.) Fire In My Eyes   4:03
05.) Roadside Traveler   4:55
06.) Autumn Tears   2:51
07.) Suburban Blues   3:35
08.) Thin Line   5:05
09.) Pride   3:49
11.) Lost Name   3:25
12.) Midnight Dance   2:54
13.) Hundred Miles   4:16

Description:
Roadside Traveler
Barevné výlohy, reklamy i néony svítí na každém rohu. Žijeme v barvě, alespoň se to tak zdá. Roadside Traveler vypadá na první poslech taky barevně. Fotky v bookletu co mají zvláštní patinu, jako ze sedmdesátých let, který jsme nezažili a jenom si je občas představujeme. Odstíny se slévají a pomalu ztrácí, barva bledne, úsměv se vytrácí kamsi do prázdna.
Street seeker
Miluju pocit, když se černé nebe otevtře ve tvých očích. Sedíš vedle a skoro mrzne. Rád bych věděl, co nás drží tak vysoko. Snad láska nebo víno ve sklenici?  Však víš, že nebylo řečeno ještě nic. Miluju pocit, když se vznášíme krajinou a koukáme na svět z těch nejvyšších výšek. Pohledy jsou žhavé, jako dotyky našich rtů. Vyznání zvoní hlavou, ale bojím se, že není ještě připraveno. Někdy bych chtěl být odvážnější. Teď hledám pokoj v hlavě. Bloudím ulicemi a připadám si tak cizí. Bloudím ulicemi jako pták, ztracený daleko od hnízda a mysl je znásilněná a tak nahá.
The house full of enemies
Byl to těžkej den. Já, tak někde na půl cesty mezi dveřma tvýho bytu a mým žlutým balkónem, zdrhám před bolestí tvý lásky. Připadám si jak ubohá napodobenina chlapa a modlím se za svý spasení v tomto domě plným nepřátel. Můžeš mě dorazit, nebo taky pomoct, raděj se otoč, já padám. Vykašli se na to, nech to bejt, je to pořád ještě dobrý, třeba jenom sním. A nebo je to v háji? Padám. Nedívej se, ale dobře si to pamatuj. Nikdo mi nepomůže, dokud si se mnou budeš jenom hrát. Je jednoduchý spadnout, když je to tu kluzký, jako tvoje láska. Kde máš vůbec srdce? Tucet tvejch milenců a každej z nich nepřítel. A tak, jak padám, slyším tvůj křik, pořád doufám, že snad jenom sním. Tvůj svatej úsměv někam zmizel, ale tebe ještě vidím. Asi je to ztracený. Smrt přijde jen o trochu později.
Believe
Veřím, že něco z tvých očí, zůstalo ukryto hluboko ve mě. Ale jsem na pochybách jestli víra, která byla pohřbena ve výčitkách bude někdy opět nalezena. Můj úděl je můj úděl. Pamatuju si den, když to ještě fungovalo. Šesté patro, jedna postel, nemožné vzít zpět, když jsem to změnil. Když si vzpomenu, jak jsme se kdysi dotýkali mraků v malé místnosti tam v horách. Pamatuju si všechno, pamatuju na slzy a vyznání. Má krev zůstala na tvých dlaních, slova ztrácí význam, už jen pád a pak smrt.
Fire in my eyes
Minulou noc jsem zaslechl něco o těžkém zločinu. Myslím, že to šlo z rádia. Minulou noc jsem slyšel příběh o jasné vině a čisté nevině. Život je jako boj o zlatou medaili. Dokud moje oči budou vzhlížet ke hvězdám… snad taky věříš, že tento zasraný život směřuje rovnou do ráje? Když máš chuť vzít cihlu z rozbité zdi, když tvá slova přichází nazmar… Tak dělej! S otevřenýma očima! Uviděla jsi oheň v mých očíchích. Kdo ví. Je to zločin? Tak do toho běž s otevřenýma očima.
Roadside Traveler
Často chodím po cestách, které se vinou ve stínu těch hlavních. Míjím patníky podél a cítím, že jsem blíž sám sobě. Moc dobře znám tvůj pohled, ale teď už nemáš koho zkoušet. Tak mě prosím nech. Měl bych jít hledat svou vlastní pravdu. Jako kameny mohou ubíhat podél cest, tak i já se můžu těšit jen a jen na konec. Mohl bych se ztratit, mohl bych zahodit všechnu tvoji lásku. Byl jsem závislý na tvé přízni, na každém tvém pohybu, prostě šílený. Ale už jsem nohama na zemi a ty nohy mě teď nesou pryč z toho města. Jsem připravený všechno zahodit. Kráčím krajinou, zase blíž sám sobě. Snad někde daleko, za hranicí tohoto světa pochopím, že i má cesta může dosáhnout svého cíle.
Autumn Tears
Ležím daleko od toho všeho. Vracím se zpátky ve vzpomínkách, když jsi byla milována. Nahé tělo v lese tmavým listím přikryté. Tys čekala znamení, ale moje srdce bylo natřené na černo. Potom se slzy dotkly rtů bez jediného slova, slzy padaly na dlaně plné špíny, slzy padaly dolů a já věděl, jak to bolí.
Suburban blues
S hlavou ukrytou v černé kapuci se ztrácím nočním městem. Koukám do tváří, které míjím a myšlenky rozpouším ve světle pouličních lamp. Hlavou se honí sny o životě na předměstí – to mě pěkně nastřeluje. Otrhané domy, špína chodníků, to dokáže sevřít. Nehledám žádné poklady i lidé jsou mi ukradení. Chodím jen tak, proč by se mělo něco stát? Co mě vůbec drží v hluboké noci na těchto místech? Co mě drží v noci daleko od všech? Je lepší ztratit své ideály, které jsi dávno schoval do lží z falešných slov. Teď tady sedím. Měsíc je nad stromy, všude ticho a čas se zpomalí. Koukám na vlaky. Jeden za druhým přijíždí a zas odjíždí. Kdo změnil mou cestu? Padám na kolena a kousek ze mě je daleko.
Thin line
Pořád cítím to stejné. Vyprahlé tělo se v plamenech ztrácí. Musím se nalít – aspoň trochu, ale úniku není – bez lásky i bez bolesti. Potřebuju pořádnou sprchu, jsem skoro sám sebou, jsem skoro při smyslech. Přisla jsi jako bouřka, vysála jsi mou krev a nechala mně být. Přetrhla jsi tenkou nit věcí co se měly stát a není úniku. Hodila jsi mně do temnoty. Ty nikdy nezaziješ ten pád. Jsi vinná svým chladem a svou krutostí. Co jsi pryč, nic není tak, jak by mělo být a jak jsem vždycky žil. Znám svou vinu i bolest a zkouším se z toho dostat. Ale nikdy ti neřeknu, co bylo špatně a nikdy ti neřeknu úplnou pravdu. Jsem skoro sám sebou, jsem skoro při smyslech.
Pride
Běžím, dýchám, jako pominutý. Asi víš, hlavně někam daleko, pryč z jejího vlivu. Divný pocity se do mě vkrádají. Ještě teď se třepu. Řekla: „táhni mi z cesty!“ Ta její zasraná hrdost! Měl bych pochopit, dřív než padnu za kořist, že jsi celou dobu lhala. Měl bych pochopit, dřív než zmizím, že všechno je už dáno. Nové postavení, vím, příliš vzdálené. Milá, tak co je? Ztrácím vedení i myšlení je mimo. Ten její nucený úsměv! Čas běží a štěstí nemám na své straně. Ona mne neopustí. Možná můžeš kroutit hlavou nad tou bezmocností, ale uvidíme, nech mě hádat… řekni, milovala jsi mě vůbec? Alespoň teď nelži!
Lost name
Chtěl jsem, abys zůstala, ale naše milostné epizody jsou pořád stejné. Cítíš bolest? Věř mi, co říkam, jak rychle jsem zapoměl tvoje jméno? Pořád dokola. Dřív tam byla ještě touha, nějaké hlasy znějí z dálky. Ale tvé volání neslyším. Možná otázka naší víry, láska je jak vzdálená hvězda, která se rozsvítí, pluje a nakonec padá. Chtěl bych tě vidět, najít a milovat. Něco strašně zvláštního, možná nemoc nebo šílenství uvnitř, když přišlo další ráno. Bílý jako stěna, další bezesná noc a zase ztrácím tvoje jméno. Chtěl bych tě vidět, najít a zase milovat.
Midnight dance
Představím ti situaci, je kolem osmý. Ale nejsem si jistý dnem ani místem. Kde jenom je? Hledám na zemi. Pak uvidím ji. Škvírou ve dveřích jak tancuje. Jdu dál a hlava hučí, však to znáš, jak se cítím – zasraný štestí až v mozku. duševní pohyb – jeden z nejlepších pak ji vidím tancovat a podprsenka chrání kozy. Bože, dívá se na mě, tak pojď! chlape řekni co to se mnou dělá zasraný zmetku! nakopu ti prdel děvče, raděj vědět víc než míň.
Hundred miles
Sto mil za námi a ty nevidíš konec? Můžeme dosáhnout zármutku nebo slz, které jsme dávno ukryli v písku. Sto let za námi, vztahy beze jmen. Můžeme to někdy zase spojit, když roztrháme i to co zbylo? Tisíce sporů za námi, nevidíš ten konec? Dřív jsem míval ideály, ale teď už nemusím nic předstírat. …a potom všem budeš řvát jako šílený, naučí tě jak zapomenout, ukáže ti jak vykrvácet s úsměvem na rtu… Sedím tady zarmoucený a něco špatného je ve vzduchu. Díra v těle. Čekání bývá nekonečné. Slzy na mé kůži visí jako při dešti. Čas beží. Vím, je to šílené.
© 2011 www.downbelow.cz. Art direction by Lukáš Horký
 

                    Downbelow 

David Kopřiva: Facebook / se narodil ve Frýdku-Místku a po deseti letech strávených v Brně se na sever Moravy opět vrátil. Hodiny houslí z dětských let v něm nezanechaly výrazné stopy, ale nejspíš napomohly jeho vstupu do světa šesti strun. Cesta vedla přes táboráky, studium klasické kytary až do rockové muziky – v Downbelow je tak slyšet jeho zpěv a kytara. David se živí programováním, ale v posledních letech hledá jiný pohled na svět ve vzdušných proudech pod beskydskými mraky a batoh s paraglidovým křídlem se stal vedle futrálu s kytarou jeho nejoblíbenějším zavazadlem. 

 Lukáš Horký: www.lukashorky.cz Facebook Twitter / pracuje několik let v oboru vizuální komunikace, studuje Institut tvůrčí fotografie, v Downbelow hraje na basovou kytaru a vytváří vizuální výstupy. Do svých 21 let zaměřen pouze do sfér exaktních věd, avšak postupně čím dál více fascinován fotografií a obrazovým uměním. Po absolvování informatiky na brněnské Masarykově Univerzitě pracoval jako volný programátor a grafik. V současnosti se čisté informatice nebrání, ale jeho hlavní náplní zůstávají směry více kreativní. Fotografie se stala jeho životním posláním, v oblasti grafiky a typografie se zabývá budováním všech prvků tvořící Corporate Design jako součást Corporate identity. S videem pracuje jako s dalším vyjadřovacím obrazovým nástrojem. Ve své volné tvorbě i komerčních realizacích pracuje s fotografií, grafikou, videem a filmem samostatně, avšak stále častěji experimentuje a jednotlivé disciplíny kombinuje dohromady. 

 Petr Fuciman vystudoval stavební fakultu Vysokého Učení Technického v Brně, v Downbelow hraje na bicí nástroje a od zrodu kapely v roce 1999 zaznamenává do deníku naše historické milníky. Ve svém civilním povolání zůstal věrný technickému oboru, pracuje jako projektant statiky. Začínal u klasické kytary v Lidové škole umění, ale v současnosti se věnuje jen rytmice. S Lukášem a Davidem se potkali až v Brně, i když jeho kořeny pochází ze severomoravského Frýdlantu nad Ostravicí. Jeho první studentskou kapelou byl Webload a kromě Downbelow hraje ještě s formací Hemp For Victory. Žije a pracuje v Brně.

 Davida Stypku jsme požádali o pomoc při nahrávání ve studiu. Známe se spolu ještě ze školních lavic gymnázia. Dělal druhé kytary a pomáhal s aranžováním.Harvest Prize - Downbelow - Roadside Traveler / album nemá slabinu, každý post výrazně dobře zvládnutý, zejména zpěv Davida, barvu jeho hlasu, frajerskou výslovnost, která pro středoevropany už sama o sobě navozuje ten slavnostní pocit hudební pohody. S oceněním jsem však přišel o trochu později, ne však příliš dlouho - stačilo si 2x po sobě pustit fyzické cedečko a nemám co dodat. Album bych ocenil 8,5 */10.

Downbelow — Roadside Traveler (2011) 

 


 

NEWS

13.7.2019

Tycho — Weather

9.7.2019

Only Yours

8.7.2019

Peter Cat Recording Co.

8.7.2019

Philary

6.7.2019

Seablite

archiv

ALBUM COVERS X.

Emily Wells — Shadow Box [2001]
Tais Awards & Harvest Prize
Za Zelenou liškou 140 00 Praha 4, CZE
+420608841540