Radim Hladík
★ Radima Hladíka si hudební veřejnost za léta pevně zafixovala jako jednu z nejvýznamnějších osobností „elektrické“ hudební scény. Koncem let šedesátých udivoval a ohromoval svou brilantní klasickou kytarovou technikou (důsledek dvou let na konzervatoři), bluesovým cítěním a zvukovými experimenty, blížícími se ke snahám tehdejší tak bohaté světové avantgardy. To byla slavná doba Matadors, od nichž odešel Hladík již jako hotová sólová hvězda, schopná pouhým zvukem svého jména nalákat zástupy fanoušků; raketový nástup k velkým posluchačským i muzikantským úspěchům M. efektu je z velké části jeho zásluhou. Za sedm let M. efektu se stalo mnoho, muzikanti odcházeli a přicházeli, léta hojnosti střídala roky hubenější, docházelo k názorovým střetům i kompromisům, beatová scéna prodělala podstatné zvraty a mezi současnou superprogresívní jazzrockovou linií, jak ji razí třeba Kratochvíl nebo Andršt, se Hladíkovo jméno trochu vytratilo z vědomí. Zato jsme jeho kytaru často slýchávali v rozhlase uprostřed točrovských aranží. Díky dvěma deskám, jež vznikly ze spolupráce s Kamilem Hálou a Jazzovým orchestrem Čs. rozhlasu [„Nová syntéza“ a „Nová Syntéza II“] M. efekt málem splynul s „oficiálním“ křídlem současné pop music. Je ovšem pravda, že během tohoto alespoň zdánlivého příklonu k solidnějšímu trendu skupina nepřestala ani na okamžik sama koncertovat a produkovat ryze rockovou hudbu, moderní úměrně svým kvalitám. Začátkem letošního března opustila kapelu pěvecká osobnost, která podstatně ovlivňovala styl souboru — Lešek Semelka — a s ní odešel i baskytarista Josef Kůstka. Radim Hladík, kterému bude letos už devětadvacet, bohatší o zkušenosti, se pustil do formování mového M. efektu.
INTERVIEW
★ Kteří muzikanti teď vlastně tvoří M. efekt a jak si další práci skupiny představuješ?
⊂★⊃ Mělo by to být všechno jinak, i když základní nástrojové obsazení se prakticky nemění. Vlado Čech zůstal, novým členem je basista Jan Nový [zatím hrál jenom amatérsky s plzeňskou kapelou Koule], na varhany a další klávesové nástroje hraje Oldřich Veselý z brněnských Synkop 61. V Novém a Veselém přicházejí zároveň dva sóloví zpěváci, což skýtá spousty možností. Počítám s instrumentálním rozšířením, samozřejmě v rámci čtyřčlenného obsazení, konkrétně o moog, mellotron a španělskou kytaru. Tyhle nástroje budou plně funkční, neměly by sloužit jen k dokreslování nálad a zvukomalbě. Všechny vokální i instrumentální prostředky budou podřízeny nedělitelnému celku pevné stavby.
Radim Hladík
★ Radima Hladíka si hudební veřejnost za léta pevně zafixovala jako jednu z nejvýznamnějších osobností „elektrické“ hudební scény. Koncem let šedesátých udivoval a ohromoval svou brilantní klasickou kytarovou technikou (důsledek dvou let na konzervatoři), bluesovým cítěním a zvukovými experimenty, blížícími se ke snahám tehdejší tak bohaté světové avantgardy. To byla slavná doba Matadors, od nichž odešel Hladík již jako hotová sólová hvězda, schopná pouhým zvukem svého jména nalákat zástupy fanoušků; raketový nástup k velkým posluchačským i muzikantským úspěchům M. efektu je z velké části jeho zásluhou. Za sedm let M. efektu se stalo mnoho, muzikanti odcházeli a přicházeli, léta hojnosti střídala roky hubenější, docházelo k názorovým střetům i kompromisům, beatová scéna prodělala podstatné zvraty a mezi současnou superprogresívní jazzrockovou linií, jak ji razí třeba Kratochvíl nebo Andršt, se Hladíkovo jméno trochu vytratilo z vědomí. Zato jsme jeho kytaru často slýchávali v rozhlase uprostřed točrovských aranží. Díky dvěma deskám, jež vznikly ze spolupráce s Kamilem Hálou a Jazzovým orchestrem Čs. rozhlasu [„Nová syntéza“ a „Nová Syntéza II“] M. efekt málem splynul s „oficiálním“ křídlem současné pop music. Je ovšem pravda, že během tohoto alespoň zdánlivého příklonu k solidnějšímu trendu skupina nepřestala ani na okamžik sama koncertovat a produkovat ryze rockovou hudbu, moderní úměrně svým kvalitám. Začátkem letošního března opustila kapelu pěvecká osobnost, která podstatně ovlivňovala styl souboru — Lešek Semelka — a s ní odešel i baskytarista Josef Kůstka. Radim Hladík, kterému bude letos už devětadvacet, bohatší o zkušenosti, se pustil do formování mového M. efektu.
INTERVIEW
★ Kteří muzikanti teď vlastně tvoří M. efekt a jak si další práci skupiny představuješ?
⊂★⊃ Mělo by to být všechno jinak, i když základní nástrojové obsazení se prakticky nemění. Vlado Čech zůstal, novým členem je basista Jan Nový [zatím hrál jenom amatérsky s plzeňskou kapelou Koule], na varhany a další klávesové nástroje hraje Oldřich Veselý z brněnských Synkop 61. V Novém a Veselém přicházejí zároveň dva sóloví zpěváci, což skýtá spousty možností. Počítám s instrumentálním rozšířením, samozřejmě v rámci čtyřčlenného obsazení, konkrétně o moog, mellotron a španělskou kytaru. Tyhle nástroje budou plně funkční, neměly by sloužit jen k dokreslování nálad a zvukomalbě. Všechny vokální i instrumentální prostředky budou podřízeny nedělitelnému celku pevné stavby.