Dáša Andrtová~Voňková — Hostina (26. 05. 2017) |
Dáša Andrtová~Voňková — Hostina (26. 05. 2017)♠ Zpěvačka, kytaristka a skladatelka. V roce 2017 jí byla udělena mezinárodní hudební cena Tais Awards za „Dlouhodobý přínos pro českou a slovenskou hudbu”.
Born: May 13th, 1948 in Hradec Králové (birth name: Reschová).
Location: Hradec Králové ~ Pyšely, CZE
Album release: 26. 05. 2017
Record Label: Galén
Duration: 44:55
Tracks:
01. Jarní tání 3:51
02. Babí léto 4:41
03. Čirá voda 2:34
04. Dub 2:54
05. Duhou 3:31
06. Hostina 4:24
07. Jasná hvězda 2:57
08. Metelice 3:09
09. Trnkoví 3:37
10. Zimní světlo 3:54
11. Vrť se, prute 4:35
12. V košilích bílých 4:48
Credits:
♠ Hudba a texty Dagmar Voňková
♠ Dagmar Voňková: zpěv (1~12), kytara (1~12)
♠ Nahrál: Jan Balcar, Studio Bros., Praha
♠ Záznam zvuku: 6. až 8. září 2016, mix a mastering 27. září, 3. a 18. října 2016
About:
♠ Nové album Dagmar Voňkové obsahuje dvanáct nových písní a vychází po dlouhých devíti letech od zatím poslední desky. Po nahrávkách, kde autorku doprovázeli Radim Hladík nebo Zdeněk Zdeněk, představuje nové album Hostina návrat ke kořenům a nabízí nejryzejší, nejčistší a nejnaléhavější podobu této nenapodobitelné písničkářky. Ručně malované obaly vznikly ve spolupráci Dagmar Voňkové s chráněnou dílnou Lemniskáta.
Osamělí písničkáři
Autor: Jan Burian
♠ „Vždycky, když byl pojmenován nějaký nový směr v hudbě, tak mě do té škatulky strčili, ale moc mi nepasovala,“ prozradila Dáša v jednom rozhovoru. Do škatulky, kde by se tato dnes osmapadesátiletá první dáma české písně mohla cítit dobře, by mohli být přiřazováni ti, kteří se nehodí jinam — samorosti, experimentátoři, podivíni a umělečtí hazardéři v tom nejlepším slova smyslu. Dáša by se tam potkala třeba s fyzickým básníkem Petrem Vášou, loutkářem a zpívajícím výtvarníkem Petrem Niklem, s minimalistickým mágem Oldřichem Janotou, ale i s keramikem a zpěvákem nezhudebnitelných básní Michalem Jůzou. Se všemi, kteří mají ten velký dar, že nikoho nekopírují a jdou, běží či klopýtají po svých vlastních cestách. Dáša je dokonce tak osobitá, že by snad ani nešlo zkoušet ji kopírovat. Logicky proto musela mít takové úspěchy v zahraničí, jaké měla v Dánsku, v Japonsku a bůh ví kde ještě. Klidně tam může zpívat česky, jejímu jazyku každý, kdo má uši a cit, porozumí a je pro něj snadné nechat se strhnout.
♠ Dáša se narodila v Hradci Králové, nedostudovala pedagogickou fakultu, živila se všelijak a od sedmdesátých let se občas objevovala ve společnosti Jaroslava Hutky, Vlastimila Třešňáka či Vladimíra Merty, kteří byli stěžejními členy volného písničkářského sdružení Šafrán. V období před rozehnáním tohoto sdružení po založení Charty 77, stačila vydat vynikající singl — malou gramofonovou desku se dvěmi písněmi — ohromila zvláště drsností textu a výrazem zpěvu písně Chlapci na tom horním konci. První album však mohla vydat až po dalších devíti letech v roce 1986, kdy ji režim či spíše někteří dramaturgové a pořadatelé vzali na milost, aniž by naštěstí na sobě musela cokoli měnit a přizpůsobovat se jejich vkusu. Nejkompletnější vydání Dášiny tvorby z různých období spatřilo světlo světa až v roce 2004 — dvojalbum nazvané Milí moji patří k tomu nejzajímavějšímu, co u nás v tomto desetiletí vyšlo.
♠ Jazyk jejich textů, způsob zpěvu, tvorba melodií a vůbec celkový přístup k písním v sobě spojuje divošské kořeny českého lidového umění a Dášinu nespoutanou hravost a hledačství. Dokáže hrát na kytaru na sto způsobů, nikdy v její hře nepocítíte samoúčel ani exhibici, všechno je přísně podřízeno atmosféře písně. Podobné je to i s jejím zpěvem — může být děsivě výhružný i nejjemněji laskající, slovo v jejích ústech nabývá váhy a jeho význam se proměňuje a dotváří množstvím odstínů. V devadesátých letech se zdálo, že se písničkářka vydala na dobrodružnou výpravu do světa minimalismu a zvukového a instrumentálního experimentátorství, až člověk mohl mít obavy, zda se z té expedice vůbec hodlá vrátit zpátky k písničkám. Vrátila se zcela přirozeně. Dnes k jejímu koncertu neodmyslitelně patří i drobné popěvky inspirované přírodou, písně věnované například stromům a jiné svěží kousky, k nimž ji inspirovaly dlouhé procházky po okolí jejího domky v Pyšelích. — Jan Burian
ŽIVÁ VODA
Živá mrtvá pod kůží mi teče
jako horký vosk
řeka krve z parafínu
změklá minulost
Stále ještě na dně hoří
utažený knot
snad mé osvícené kosti
najdou brod
Website: http://www.vonkova.cz/
Label: http://www.galen.cz/
℗ΞΞΞΞΞΞ℗ΞΞΞΞΞΞ℗ΞΞΞΞΞΞ℗ΞΞΞΞΞΞ℗ΞΞΞΞΞΞ℗ΞΞΞΞΞΞ℗ΞΞΞΞΞΞ℗ΞΞΞΞΞΞ℗
Dáša Andrtová~Voňková — Hostina (26. 05. 2017) |
Dáša Andrtová~Voňková — Hostina (26. 05. 2017)♠ Zpěvačka, kytaristka a skladatelka. V roce 2017 jí byla udělena mezinárodní hudební cena Tais Awards za „Dlouhodobý přínos pro českou a slovenskou hudbu”.
Born: May 13th, 1948 in Hradec Králové (birth name: Reschová).
Location: Hradec Králové ~ Pyšely, CZE
Album release: 26. 05. 2017
Record Label: Galén
Duration: 44:55
Tracks:
01. Jarní tání 3:51
02. Babí léto 4:41
03. Čirá voda 2:34
04. Dub 2:54
05. Duhou 3:31
06. Hostina 4:24
07. Jasná hvězda 2:57
08. Metelice 3:09
09. Trnkoví 3:37
10. Zimní světlo 3:54
11. Vrť se, prute 4:35
12. V košilích bílých 4:48
Credits:
♠ Hudba a texty Dagmar Voňková
♠ Dagmar Voňková: zpěv (1~12), kytara (1~12)
♠ Nahrál: Jan Balcar, Studio Bros., Praha
♠ Záznam zvuku: 6. až 8. září 2016, mix a mastering 27. září, 3. a 18. října 2016
About:
♠ Nové album Dagmar Voňkové obsahuje dvanáct nových písní a vychází po dlouhých devíti letech od zatím poslední desky. Po nahrávkách, kde autorku doprovázeli Radim Hladík nebo Zdeněk Zdeněk, představuje nové album Hostina návrat ke kořenům a nabízí nejryzejší, nejčistší a nejnaléhavější podobu této nenapodobitelné písničkářky. Ručně malované obaly vznikly ve spolupráci Dagmar Voňkové s chráněnou dílnou Lemniskáta.
Osamělí písničkáři
Autor: Jan Burian
♠ „Vždycky, když byl pojmenován nějaký nový směr v hudbě, tak mě do té škatulky strčili, ale moc mi nepasovala,“ prozradila Dáša v jednom rozhovoru. Do škatulky, kde by se tato dnes osmapadesátiletá první dáma české písně mohla cítit dobře, by mohli být přiřazováni ti, kteří se nehodí jinam — samorosti, experimentátoři, podivíni a umělečtí hazardéři v tom nejlepším slova smyslu. Dáša by se tam potkala třeba s fyzickým básníkem Petrem Vášou, loutkářem a zpívajícím výtvarníkem Petrem Niklem, s minimalistickým mágem Oldřichem Janotou, ale i s keramikem a zpěvákem nezhudebnitelných básní Michalem Jůzou. Se všemi, kteří mají ten velký dar, že nikoho nekopírují a jdou, běží či klopýtají po svých vlastních cestách. Dáša je dokonce tak osobitá, že by snad ani nešlo zkoušet ji kopírovat. Logicky proto musela mít takové úspěchy v zahraničí, jaké měla v Dánsku, v Japonsku a bůh ví kde ještě. Klidně tam může zpívat česky, jejímu jazyku každý, kdo má uši a cit, porozumí a je pro něj snadné nechat se strhnout.
♠ Dáša se narodila v Hradci Králové, nedostudovala pedagogickou fakultu, živila se všelijak a od sedmdesátých let se občas objevovala ve společnosti Jaroslava Hutky, Vlastimila Třešňáka či Vladimíra Merty, kteří byli stěžejními členy volného písničkářského sdružení Šafrán. V období před rozehnáním tohoto sdružení po založení Charty 77, stačila vydat vynikající singl — malou gramofonovou desku se dvěmi písněmi — ohromila zvláště drsností textu a výrazem zpěvu písně Chlapci na tom horním konci. První album však mohla vydat až po dalších devíti letech v roce 1986, kdy ji režim či spíše někteří dramaturgové a pořadatelé vzali na milost, aniž by naštěstí na sobě musela cokoli měnit a přizpůsobovat se jejich vkusu. Nejkompletnější vydání Dášiny tvorby z různých období spatřilo světlo světa až v roce 2004 — dvojalbum nazvané Milí moji patří k tomu nejzajímavějšímu, co u nás v tomto desetiletí vyšlo.
♠ Jazyk jejich textů, způsob zpěvu, tvorba melodií a vůbec celkový přístup k písním v sobě spojuje divošské kořeny českého lidového umění a Dášinu nespoutanou hravost a hledačství. Dokáže hrát na kytaru na sto způsobů, nikdy v její hře nepocítíte samoúčel ani exhibici, všechno je přísně podřízeno atmosféře písně. Podobné je to i s jejím zpěvem — může být děsivě výhružný i nejjemněji laskající, slovo v jejích ústech nabývá váhy a jeho význam se proměňuje a dotváří množstvím odstínů. V devadesátých letech se zdálo, že se písničkářka vydala na dobrodružnou výpravu do světa minimalismu a zvukového a instrumentálního experimentátorství, až člověk mohl mít obavy, zda se z té expedice vůbec hodlá vrátit zpátky k písničkám. Vrátila se zcela přirozeně. Dnes k jejímu koncertu neodmyslitelně patří i drobné popěvky inspirované přírodou, písně věnované například stromům a jiné svěží kousky, k nimž ji inspirovaly dlouhé procházky po okolí jejího domky v Pyšelích. — Jan Burian
ŽIVÁ VODA
Živá mrtvá pod kůží mi teče
jako horký vosk
řeka krve z parafínu
změklá minulost
Stále ještě na dně hoří
utažený knot
snad mé osvícené kosti
najdou brod
Website: http://www.vonkova.cz/
Label: http://www.galen.cz/
℗ΞΞΞΞΞΞ℗ΞΞΞΞΞΞ℗ΞΞΞΞΞΞ℗ΞΞΞΞΞΞ℗ΞΞΞΞΞΞ℗ΞΞΞΞΞΞ℗ΞΞΞΞΞΞ℗ΞΞΞΞΞΞ℗