© Havreskjering på Fossheim i Jølster / Harvesting of oats in Jølster, c. 1890.
(Photo: Author: Axel Lindahl (1841–1906) / Norwegian Museum of Cultural History)
¬ Tuto sérii šesti cen jsem nazval "Harvest Prize" z dobrých důvodů. Oproti předcházejícím ročníkům jsem zrušil druhé a třetí pořadí. Cenu tedy dostává pouze první a to exkluzivně. Na druhou stranu se však může stát, že v daném roce je více výjimečných písní, alb, koncertů a vůbec hudebních událostí. Byla by škoda je neocenit. Harvest Prize ani nepovažuji za další kategorii, kterých už i tak je celkem dost — tedy 13. Harvest Prize tedy získává dílo nebo obecně čin, který považuji za zvlášť mimořádný, ve srovnatelné kvalitě jako cena za Album I. a II. Umožňuje mi to ocenit takové dílo průběžně, není tedy vázáno na žádné časové ohraničení, jako je to u kategorií a navíc má přidanou hodnotu něčím zvláštním. Bezobratři například získavají Harvest Prize od hudebního publicisty Jiřího Moravčíka, se zdůvodněním, cituji: “... s přihlédnutím k tomu, že ta kapela otevírá nové možnosti pro moravsko-slováckou tradici.” — což odpovídá výše uvedenému. ¬ 2Wings vydali v jednom roce dvě alba, z nichž jedno je studiové a druhé live z blues–festivalu v Šumperku. Blanka Šrůmová má na síle tohoto alba velký podíl. Uvědomil jsem si, že 2Wings začínám vnímat v této souvislosti úplně jinak než doposud. Faktor času přestal hrát jakoukoli roli. Dan Šustr stmelil dohromady původní složení kapely a to je už samo o sobě cenné. Opět zde vidím fenomén faktu, že hudba je sofistikovaný způsob, jak se vypořádat s dětstvím, nebo mládím. Zdaleka ne všichni ten dar dostávají. Ani ne všichni ti, kteří prosí..., to dělají mnozí a přesto nedostávají, protože sice prosí, ale za nesprávným účelem. Hudba překonává pasti nastražené lidmi, protože sama o sobě je jazykem, který se nikde, nikdo a v žádné době nemusel učit. ¬ Kuzmich Orchestra s Josefem Ostřanským a Dorotou Barovou jsem zažil koncertně 2x a cenu získavají především za ten první v pelhřimovském Tygříku a jejich kvalita byla ex–post potvrzena v pražském Jazzdocku. Navíc album "Ptačí sliby" bych bez váhání zařadil mezi 10 nejlepších alb posledního roku. ¬ Mám rád pohlazení. Tara Fuki — Andrea Konstankiewicz a Dorota Barová jím je. Sens je album snů. Každá píseň je naprostým pokladem. Toto jsou skutečné “korunovační klenoty” České republiky. Miluji humor, cit, přístup a fantazii Tara Fuki. V jejich podání je hudební fantazie opravdu: 1.) vrtošivá, 2.) náladová, 3.) výstřední, 4.) imaginární, 5.) groteskní a také 6.) křehká, 7.) chytrá, 8.) lehká, 9.) nenápadná a 10.) příjemná. Za to chci také poděkovat. ¬ Justin Lavash už loni byl oceněn třetím místem v kategorii Album II. Letos se mi konečně povedlo zažít koncertní podobu “trilogie” “Harder and Harder / Fits and Starts / Slide” — i s převzatými písněni, např. od Dr. Johna nebo Tima Hardina a jiných autorů. Justin Lavash obohatil album Slide o pár nových písní. Všechno, co je o něm napsáno, podtrhuje tato cena. ¬ James Harries — Harvest Prize v tomto případě také uděluje známý hudební publicista, který si však přál zůstat v anonymitě. ¬ British singer songwriter James Harries is an inspiring and heartfelt talent. Rolling Stone says James is a singer with “a golden voice”, while Vanity Fair compares his sound to “a strange mix of something between Jeff Buckley and Oasis.” Critics are comparing him to such distinguished musicians as Tom Waits, Violent Femmes, Tim Buckley and Damien Rice. Already a platinum selling artist, James has been on the road non–stop for the past four years, playing in bars, clubs, theaters and festivals throughout Europe. His live performances continue to collect glowing reviews. The long awaited follow up to James Harries critically acclaimed 2007 album, Growing Pains, is due out March 2011.
© Havreskjering på Fossheim i Jølster / Harvesting of oats in Jølster, c. 1890.
(Photo: Author: Axel Lindahl (1841–1906) / Norwegian Museum of Cultural History)
¬ Tuto sérii šesti cen jsem nazval "Harvest Prize" z dobrých důvodů. Oproti předcházejícím ročníkům jsem zrušil druhé a třetí pořadí. Cenu tedy dostává pouze první a to exkluzivně. Na druhou stranu se však může stát, že v daném roce je více výjimečných písní, alb, koncertů a vůbec hudebních událostí. Byla by škoda je neocenit. Harvest Prize ani nepovažuji za další kategorii, kterých už i tak je celkem dost — tedy 13. Harvest Prize tedy získává dílo nebo obecně čin, který považuji za zvlášť mimořádný, ve srovnatelné kvalitě jako cena za Album I. a II. Umožňuje mi to ocenit takové dílo průběžně, není tedy vázáno na žádné časové ohraničení, jako je to u kategorií a navíc má přidanou hodnotu něčím zvláštním. Bezobratři například získavají Harvest Prize od hudebního publicisty Jiřího Moravčíka, se zdůvodněním, cituji: “... s přihlédnutím k tomu, že ta kapela otevírá nové možnosti pro moravsko-slováckou tradici.” — což odpovídá výše uvedenému. ¬ 2Wings vydali v jednom roce dvě alba, z nichž jedno je studiové a druhé live z blues–festivalu v Šumperku. Blanka Šrůmová má na síle tohoto alba velký podíl. Uvědomil jsem si, že 2Wings začínám vnímat v této souvislosti úplně jinak než doposud. Faktor času přestal hrát jakoukoli roli. Dan Šustr stmelil dohromady původní složení kapely a to je už samo o sobě cenné. Opět zde vidím fenomén faktu, že hudba je sofistikovaný způsob, jak se vypořádat s dětstvím, nebo mládím. Zdaleka ne všichni ten dar dostávají. Ani ne všichni ti, kteří prosí..., to dělají mnozí a přesto nedostávají, protože sice prosí, ale za nesprávným účelem. Hudba překonává pasti nastražené lidmi, protože sama o sobě je jazykem, který se nikde, nikdo a v žádné době nemusel učit. ¬ Kuzmich Orchestra s Josefem Ostřanským a Dorotou Barovou jsem zažil koncertně 2x a cenu získavají především za ten první v pelhřimovském Tygříku a jejich kvalita byla ex–post potvrzena v pražském Jazzdocku. Navíc album "Ptačí sliby" bych bez váhání zařadil mezi 10 nejlepších alb posledního roku. ¬ Mám rád pohlazení. Tara Fuki — Andrea Konstankiewicz a Dorota Barová jím je. Sens je album snů. Každá píseň je naprostým pokladem. Toto jsou skutečné “korunovační klenoty” České republiky. Miluji humor, cit, přístup a fantazii Tara Fuki. V jejich podání je hudební fantazie opravdu: 1.) vrtošivá, 2.) náladová, 3.) výstřední, 4.) imaginární, 5.) groteskní a také 6.) křehká, 7.) chytrá, 8.) lehká, 9.) nenápadná a 10.) příjemná. Za to chci také poděkovat. ¬ Justin Lavash už loni byl oceněn třetím místem v kategorii Album II. Letos se mi konečně povedlo zažít koncertní podobu “trilogie” “Harder and Harder / Fits and Starts / Slide” — i s převzatými písněni, např. od Dr. Johna nebo Tima Hardina a jiných autorů. Justin Lavash obohatil album Slide o pár nových písní. Všechno, co je o něm napsáno, podtrhuje tato cena. ¬ James Harries — Harvest Prize v tomto případě také uděluje známý hudební publicista, který si však přál zůstat v anonymitě. ¬ British singer songwriter James Harries is an inspiring and heartfelt talent. Rolling Stone says James is a singer with “a golden voice”, while Vanity Fair compares his sound to “a strange mix of something between Jeff Buckley and Oasis.” Critics are comparing him to such distinguished musicians as Tom Waits, Violent Femmes, Tim Buckley and Damien Rice. Already a platinum selling artist, James has been on the road non–stop for the past four years, playing in bars, clubs, theaters and festivals throughout Europe. His live performances continue to collect glowing reviews. The long awaited follow up to James Harries critically acclaimed 2007 album, Growing Pains, is due out March 2011.