OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Úvodní stránka » NEWS » HMLTD — West of Eden
HMLTD — West of Eden (7 Feb., 2020)UK flag            HMLTD — West of Eden (7 Feb., 2020)
HMLTD — West of Eden (7 Feb., 2020)
⇓■⇓    Londýnský kvintet, bohatý na avantgardní atmosféru a provokativního ducha, více než ospravedlňuje jejich fêted status na očekávaném debutu. Ten je rozsáhlý, labyrintový, v produkci byl několik let, tomu se ani nedivím. Pokud věříte instinktu a zkušenostem, nejlepším nástrojům doby, oceníte odvážnou sbírku písní, vytvořených k podněcování konverzace o navrhovaných nových vizích maskulinity, úpadku západního kapitalismu, násilí, nejistoty a represí. V rámci svých 15 skladeb je umělecká vize skupiny realizována ve vytříbené nástrojové technice a všechny odstíny jejich zvukové palety slouží k vytvoření alba, které je stejně svěží, jako drsné. Glam, goth, electro, Kurt Weill ... a do této směsice dokonce přidali konvenční pop. „Přivedení tohoto alba na svět bylo jedinečnou, největší bolestí a výsadou našich životů.“ A co ohlasy na jejich show? Za všechno jedna věta: „Dobrodružství dosáhlo svého vrcholu trackem „Kde je Joanna?“ Když se do davu vrhl Henry Spychalsk, skvěle se usmívající, celá věc se najednou rozprostřela do krkolomného punku a šukavého glam~rocku, ale pro chladnou úterní noc přinesla horkou injekci tolik potřebného adrenalinu.“ ♦   Dovedu si představit, proč Trump HMLTD nenávidí. Kreativní šílenství a úplná nejednoznačnost zvuku londýnského balíčku bytostí přinesly do sálu nadržené baterie. Formálně jsou známí jako Happy Meal LTD, ovšem je těžké je popsat. Frontman Henry Spychalsk se podobá Adamu Antovi, který se kroutí na jevišti, jako by byl posedlý glam~rock~masochistickou doktrínou. Kytary..., i když byly naladěny, zněly hrozně, ale nějak to fungovalo. Nedokázali jste vysvětlit, o co jde, ale nikdo to nezpochybnil. 
⇓■⇓    V roce 2018 HMLTD vydali EP „Hate Music Last Time Delete“. Během čtyř podmanivých skladeb se jim povedlo ukázat světu co nejvíce různých stránek své hudby, jak je to vůbec lidsky možné a přitom se v tomto procesu pohybovat mezi odlišnými zvukovými krajinami. V „Pictures Of You“ je to hedvábný hladký pop, grandiózní glam~rock v „Proxy Love“, nemluvě o ‚manekýnských‘ tvrdých syntetizátorech a pocitu bezohledného opuštění, které „Apple Of My Eye“ tak složitě vyjadřuje. 
⇓■⇓    Studiová verze „Apple Of My Eye“ se blíží více než jakákoli jiná píseň na EP k replice šílenství schizofrenické živé show HMLTD a zachycují chaos za čtyři krátké minuty. EP oficiálně končí remixem od Soft Cell „Proxy Love“, tato verze však bohužel na některých územích není k dispozici, takže „Apple of Eye“ je pro EP zázrakem. A docela správně, protože remix Soft Cell od Proxy Love je jen zredukovanou (přesto groovy) reinterpretací toho, co už je samotná originální a fantastická píseň. Mohlo by to posloužit mnohem lepšímu účelu, kdyby to byla B strana, a ne finále EP (což mělo být toto).
⇓■⇓    „Mannequin“ je zdaleka jedna z nejzajímavějších skladeb HMLTD, která se soustředí na heavy~bombastické, tmavé syntetizéry a zrnitý glamour~stomp, protože Spychalski popisuje autonomní vlastnosti své vysněné ženy. „Jako bych si přál, aby ožila,“ přemýšlel ve sboru, jeho hlasech, v pozadí doplněných ženským protějškem zobrazujícím předmět skladby. V tomto songu excelují Duc a James: skvělé kytarové linie, které se vzájemně prolínají se stejnou mírou klidu i síly. Jejich členění dává věci do perspektiv doslovné manekýnky („Jak bych si přál, abych mohl ožít“), než se Spychalski ozve se zadržovaným pláčem, která mu umožní vyjádřit nejdivočejší touhy na téma ‚manekýn‘.  
⇓■⇓    Všechny čtyři skladby tvoří zápalný celek, což činilo čekání na celovečeráček HMLTD LP o to více vzrušující. Mnoho kapel vyzkoušelo sound HMLTD tím, že si utrhlo ze stromu přístupu k jejich hudbě, ale pořád to vypadalo jako Henry Spychalski and company. Resultát: v současné době sociálních médií jsou zřejmě první kapelou, která vskutku udeřila svou jedinečnou směsici žánrů a genderové hudby (vizuální identity).
⇓■⇓    Sharp~witted and aesthetically committed, HMLTD come in from the cold.  HMLTD ©Dean Hoy
Location: London, , England, UK
Album release: 7 February 2020
Record Label: Lucky Number
Duration:     49:20
Tracks:
01 The West Is Dead   3:03
02 Loaded   3:16
03 The Ballad of Calamity James   1:32
04 To the Door   3:19
05 Satan, Luella & I   6:29
06 Mikey’s Song   3:37
07 Why?   2:38
08 149 (feat. Tallulah Eden)   2:58
09 Joanna   2:22
10 Where’s Joanna?   3:51
11 Death Drive   3:38
12 Nobody Stays in Love   3:28
13 MMXX A.D.   0:49
14 Blank Slate   3:45
15 War Is Looming   4:35
℗ 2020 Lucky Number
By Christopher Hamilton~Peach ■ 05 FEBRUARY 2020, 12:37 GMT ■ Score: 9
⇓  Rich with avant~garde flair and provocateur spirit, the London~based quintet more than justify their fêted status on a much~anticipated debut.
⇓  Despite an aesthetic rooted in the storied androgynous tradition of glam rock and new romanticism, HMLTD appear less defined by the rigid tropes of the past, instead transcending genre boundaries at a whim; hybridising art rock, trap, electro and post~punk elements with quickfire elasticity. Formerly known as Happy Meal Ltd, the five~piece have previously issued glimpses of their penchant for quasi~new wave decadence, albeit in a chequered fashion — a scattering of singles and 2018 EP release Hate Music Last Time Delete to their name. Testament to the outfit’s commitment to creative independence, West of Eden indulges in a vision freed from the corporate machinations that have proved a professional thorn in the band’s side in recent years, namely their breakdown in relations with Sony.
⇓  London~via~Torquay frontman Henry Spychalski alternates between the persona of crooning troubadour and angst~ridden anarchist with the kind of vacillative opulence that commands immediate attention, proving a master at tempo~shifting traction. “The West Is Dead” ushers in the album’s treatise on western civilisation as an eroding edifice, its apparent impending downfall serenaded with Spychalski’s paradoxical unruly sophistication: “The Dalai Lama wore Dolce and Gabbana in vermillion red / And the West is dead / CEOs hang themselves by their neckties / And the West is dead”. Spaghetti western strings strike through “The Ballad of Calamity James”, hinging alongside “To The Door” in a glitch~torn diptych – Ennio Morricone spliced with the likes of The Garden and Outer Limits Recordings. The spiralling Bowie~esque architecture of “Satan, Luella & I” yields to a similar sense of occasion; shades of Roxy Music, Wall of Voodoo and Sparks recognisable at times, notably on “Mikey’s Song” and the Depeche Mode~nodding “Nobody Stays In Love”.
⇓  With a title subverting John Steinbeck’s East of Eden, and embedded allusions to the Biblical story of Cain and Able, HMLTD nod towards in a philosophical discourse that seems relevant in our turbulent times; Spychalski describing the West as a “superpower masked by the façade of luxury and equality… a dying corpse stained by its own sins against humanity”. This ouroboros~like image underpins West of Eden, which could perhaps only be forged in a crucible of turmoil and chaos; the trials of the past few years strengthen the backbone of a concept album that flirts with cultural posterity, morality and existential weight in a concerted sense of design.
⇓  Committed to a style and substance that simultaneously looks to the past and future, the five~piece soundtrack their role as esoteric prophets of doom with a sonic credo that proves genuinely idiosyncratic in the current climate — sharp, wit~filled and uninhibited stuff.
⇓ https://www.thelineofbestfit.com/ / Also: Nicoletta Wylde | Score: ★★★★★  ♦ https://www.musicomh.com/reviews/albums/hmltd-west-of-eden 
Also: JACK PARKER. ♦ JULY 6, 2018

NEWS

19. 2. 2020

Caribou — Suddenly

14. 2. 2020

The Men — Mercy

archiv

ALBUM COVERS XI.

Blackbird & Crow — Ailm (17 Jan 2020)
Tais Awards & Harvest Prize
Strachovská 520, Pelhřimov, CZE
+420608841540