OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Úvodní stránka » NEWS » Kurt Vile
Kurt Vile
Bottle It In (Oct. 12, 2018)

Kurt Vile — Bottle It In (Oct. 12, 2018)                           Kurt Vile — Bottle It In (Oct. 12, 2018)Kurt Vile — Bottle It In (Oct. 12, 2018) ✹   Terapeutické oko na sebe sama... Bottle It In is the eighth studio album by American musician Kurt Vile, released on October 12, 2018 through Matador Records. It features contributions from Kim Gordon, Cass McCombs, Stella Mozgawa of Warpaint, and Mary Lattimore.
Born: 03 January 1980 in Lansdowne, PA
Location: Philadelphia, PN
Album release: October 12, 2018
Format: 2 × Vinyl, LP, Album, Limited Edition, Blue
Recording Location:
✹   Epic Trax (Greenpoint, NY)
✹   Ice Cream Party (Portland, OR)
✹   Mant Sounds (Glassel Park, CA)
✹   O~KV Central (Mount Airy, PA)
✹   Studio G (Brooklyn, NY)
✹   Tarquin Studios (Bridgeport, CT)
✹   The Beer Hole (Los Angeles, CA)
✹   Uniform Recording (Philly, PA)
Record Label: Matador
Duration:     78:38  
Tracks:
01. Loading Zones   3:23
02. Hysteria   5:23
03. Yeah Bones   4:45
04. Bassackwards   9:46
05. One Trick Ponies   5:21
06. Rollin with the Flow   3:00
07. Check Baby   7:54
08. Bottle It In   10:40
09. Mutinies   5:53
10. Come Again   5:45
11. Cold Was the Wind   4:52
12. Skinny Mini   10:27
13. (Bottle Back)   1:38
Written by:
✹   Jerry Hayes   6
✹   Kurt Vile   all others
Producer: 
✹   Kurt Vile, Rob Schnapf, Shawn Everett, Peter Katis, Rob Laakso.
Credits:
✹   Ryan Baldoz   Assistant
✹   Jeff Berner   Assistant
✹   Isaac Brock   Assistant
✹   Greg Calbi   Mastering
✹   Kyle Crane   Drums
✹   Steve Fallone   Mastering Assistant
✹   Christina Files   Assistant
✹   Nate Flanigan   Engineer
✹   Greg Giorgio   Engineer
✹   Shawn Everett   Additional Production, Engineer, Mixing, Overdubs
✹   Kim Gordon   Guitar (Acoustic), Main Personnel
✹   Laurens Grossen   Engineer
✹   Barbara Gruska   Drums, Main Personnel, Percussion
✹   Jerry Hayes   Composer
✹   Jennifer Howard   Management
✹   Reynold Jaffe   Management
✹   Eric D. Johnson   Choir/Chorus
✹   Farrah Katina   Choir/Chorus
✹   Peter Katis   Additional Production, Engineer, Mixing
✹   Joe Kennedy   Choir/Chorus, Fender Rhodes, Guitar, Keyboards, Main Personnel, Synthesizer
✹   Rens Korevaar   Assistant
✹   Rob Laakso   Bass, Choir/Chorus, Drum Machine, Drums, Engineer, Farfisa Organ, Fender Jazz Bass, Group Member, Guitar, Guitar (Electric), Overdubs, Percussion, Photography, Producer, Sampled Guitar, Sequencers, Strings
✹   Holly Laessig   Vocals, Vocals (Background)
✹   Mary Lattimore   Harp, Main Personnel
✹   Hetty Marriott~Brittan   Vocals, Vocals (Background)
✹   Jo McCaughey   Photography
✹   Cass McCombs   Vocals, Vocals (Background)
✹   Stella Mozgawa   Bass, Drums, Main Personnel, Percussion, Synthesizer, Vocals (Background)
✹   Vince Nudo   Drums, Main Personnel, Percussion
✹   Mimi Raver   Back Cover Photo, Cover Photo
✹   Robert Robinson   Choir/Chorus, Vocals, Vocals (Background)
✹   Brian Rosemeyer   Engineer
Credits:
✹   Farmer Dave Scher   Keyboards, Lap Steel Guitar, Main Personnel, Performer, Vocals (Background)
✹   Rob Schnapf   Mixing, Overdubs, Producer
✹   Kyle Spence   Drums, Glockenspiel, Group Member, Percussion
✹   Filippo Strang   Assistant
✹   Jesse Trbovich   Assistant, Group Member, Guitar, Guitar (Electric), Overdubs
✹   Kurt Vile   Assistant, Banjo, Choir/Chorus, Composer, Group Member, Guitar, Guitar (Acoustic), Guitar (Electric), Harmonica, Keyboards, Photography, Piano, Primary Artist, Producer, Synthesizer, Tambourine, Vocals, Vocals (Background), Wurlitzer
✹   Kurt Vile & the Violators   Producer
✹   Deb Warfield   Vocals, Vocals (Background)
✹   David Weise   Management
✹   Gabe Wolf   Engineer
✹   Jess Wolfe   Vocals, Vocals (Background)
✹   Margaret Yen   Choir/Chorus
✹   Ted Young   Engineer
✹   Jeff Zeigler   Overdubs
✹   Mike Zimmerman   Design
PinJi score: ✹✹✹✹✹✹✹✹✹,9
♠♠   Již k minulému albu jsem psal: „Od frekvenčně výrazně zbarveného hlasu, jakým Kurt disponuje, čekám vždy příjemné a vzrušující pobavení. Hlubší pohledy dovnitř, vyprávěčství, rozjímání, hlasová ohebnost jako registrační marka KV®, ta se táhne celým albem. Melancholická souhra mezi akustickými a elektrickými kytarovými tóny, líně~klasické rockové riffy, dojem ospalého hlasu opět a blízko. Je zřejmé, že u Kurt Vilea není předvádění cílem, aby napodoboval legionáře. Pro české písničkáře zůstává vysoce vzorovým. Žádné opičky nebo dokonce aktualizování kánonu klasických kytarově~založených skladatelů, ale jde ještě dál, než Callahan nebo David Eugene Edwards: je to pro mne událost roku, hodně poučná kapitola o jeho generaci jako pevného základu.“ To vrchovatě platí i o novém albu „Bottle It In“. 10 studií vyměnil za pět jiných, 3 další jsou stejná a postupně se v nich vystřídaly takové osobnosti, jako Mary Lattimore, Cass McCombs, Stella Mozgawa, celkem na albu spolupracovalo 45 lidí. Rob Laakso opět používá svojí Farfisu, v písni „Hysteria tzv. Guitarmonies a v písních „Bassackwards“, „Check Baby“, „Bottle It In“, „Mutinies“ a „Come Again“ svou Fender Bass VI. Kurt Vile obrací terapeutické oko na sebe samého, sám je totiž jako bohatě ilustrovaná kniha, ke které musely přistoupit takové režisérské a zvukové persony, jakými jsou Shawn Everett, Peter Katis, Brian Rosemeyer, Nate Flanigan, Gabe Wolf, Greg Giorgio a Laurens Grossen. Důležitou roli na albu hrají doprovodné vokály, ukázkově třeba v „Come Again“ (Holly Laessig, Jess Wolfe, Lucius).
♠♠   V „Cold Was The Wind“ zase Hetty Marriott~Brittan. Samotné výtvarné řešení není překvapením: Brankářské pouzdro. Každá LP je dodáván ve vlastním vnitřním pouzdře. Zahrnuje kupon pro stažení. Skladby jsou průběžně očíslovány na vinětech ABCD, po stranách.
♠♠   „Rollin with the Flow“ je výrazně rádiová písnička. Po bouřlivém putování v roce 2015 s albem „B’lieve I’m Goin Down ...“ a občas i se slavnostní spoluprací na „Lotta Sea Lice“ (2017, Courtney Barnett), neklidný tvůrčí dělník písně Kurt Vile se v tranzitu díval i na pečlivě vyměřený čas pro své sedmé album, „Bottle It In“. Skladby zde byly nahrávány v průběhu dvou let po celých Spojených státech a Vile je shromáždil v prodlevých mezi svými kšefty a cestami s rodinou. Tento smysl pro pohyb se hodně dotýká a promítá i na „Bottom It In“ — albu, kde vidíme, jak Vile rozšiřuje svou zvukovou slovní zásobu se složitějšími aranžemi a prodlužovanými písněmi, které vyčistí nesoustředěnost z hlavy, stejně jako měnící se scenérie pohledu ze sedadla spolujezdce. V tomto okamžiku se Kurt Vile usadil do jemnějších zákoutí své osobnosti — kamenného, ​​ale pozorného a všímavého psychedelického tuláka, usmívajícího se skrze svůj odzbrojující rockově~repetitivními prvky humoru, rozjímáním a kytarovými sóly. To všechno nese s jistotou, obejme téma, které pak prozkoumává, zejména v tripu „Bassackwards“ (9:46). Píseň hromadí neuvěřitelné vrstvy syntetických, klavírních a kytarových textur, zatímco Vile jakoby dezorientovaně prochází  lyrickou mlhou, evokující obrazy pláží, plynoucím časem a snaživými pokusy o komunikaci. Že i několik dalších písní, táhnoucích se na desetiminutové stopáži, mohou zůstat poutavými a dokonce vzrušujícími navzdory takovým délkám, je svědectvím o tom, jak pohodlně se skladatel ve svém řemesle rozrostl. Za pouhých 11 minut je titulní skladba další nepravděpodobnou, odstupňovanou, v prachu a popelu vystavěnou smyčkou á la old~timey, kde trpělivě vybudované prvky uvádějí mysl do epické cesty, zahrnující naříkavou, smutnou, až žalostnou harfu Mary Lattimore a bcgr. vokál Casse McCombse, poskytující harmonie s Vileovými yo~yoingovými vokálními melodiemi a lyrickým proudem vědomí roztahování do nejširšího rozpětí. Mantře podobná melodie se rozvíjí v tlumených rockových aranžích, které se vznáší společně se snovými kytarovými liniemi. Píseň trvá chvíli, než se dostane tam, kde je, ale vše je odhaleno včas. Pokud se něco stane, nálevka na lahvičku je v kompaktnějších číslech. Za více než hodinu běhu přijdou ke slovu i kratší melodie, jako je rozžhavená AM rádio~modelovaná „Rollin with the Flow“ a osamoceně rockerská „Yeah Bones“. Oproti ostatním se vymykají, zní formálně, ovšemže překrásně a trochu mimo výseč experimentálně strukturovanějším tarifům.
♠♠   Pokud se tok alba může někdy pocitově zdát rozvláčným, ve skutečnosti však trpělivě vypiplaným, tento půvabný, líbezný, okouzlující, rozkošný, půvabný a graciézní přístup k nástrojovému vybavení v písních  znamená, že pro pozorovatele jsou tam za rohem vždy nové a nové detaily. Basové synths bručounsky hrají na „Check Baby“, filmově melodické zpětné vazby pokrývají konec „Mutinies“ a sbor opilých přátel přichází z venku, aby pomohl zpívat dobrodružnou lovefest „One Trick Ponies“. Kontrasty? Občas nesouvislá, nebo přetrvávající „Bottle It In“ nachází produkci v poloze nejbarevnějších a nejkurióznějších diapozitivů. Využitím nejrůznějších prostředí, ve kterých bylo nahráno, se album dá chápat jako cestovní deník, který se po cestě zvedal a stoupal, oživoval a zotavoval sporadicky. Některé písně se rozšiřují portfolio KV o všeobjímající myšlenky a některé jsou ponechány jen napůl dokončené, ale tyto kontrastní nálady odrážejí vrcholy a údolí cest, po kterých Kurt Vile kráčí, jak doslovně, tak metaforicky. Když se dostanete do této kapitoly jeho hudby, není cesty zpět: každý, kdo na jeho ostrovy zavítá, se musí smířit s tím, že už se možná nevrátí.. 
AllMusic Review by Fred Thomas; Score: ✹✹✹✹
✹    Following the dusky wandering of 2015’s „B’lieve I’m Goin Down...“ and the sometimes cloying 2017 Courtney Barnett collaboration „Lotta Sea Lice“, restless workingman Kurt Vile looked to his time in transit for his seventh album, „Bottle It In“. The songs here were recorded over the course of two years in various studios and locations across the U.S., and Vile assembled them between tours and road~trip vacations with his family. That sense of motion touches much of „Bottle It In, an album that sees Vile extending his sonic vocabulary with more complex arrangements and drawn~out songs that wash by like changing scenery viewed from the passenger seat. By this point, Vile has settled into the finer points of his persona, that of the stony but observant psychic drifter, grinning through his disarming rock repetitions with equal parts humor, bite, and guitar solos. He wears all of it confidently on the songs where he can explore, notably the almost ten~minute two~chord ramble of „Bassackwards.“ The song stealthily accumulates layers of synths, piano, and guitar textures as Vile strolls in a disoriented lyrical fog, evoking images of beaches, time passing, and stilted attempts at communicating. That the several songs stretching past the ten~minute mark can stay engaging and even exciting at such lengths is a testament to how comfortable the songwriter has grown in his craft. At almost 11 minutes, the title track is another unlikely standout, a dusty old~timey loop building patiently into an epic journey that includes Mary Lattimore’s plaintive harp and Cass McCombs providing harmonies to Vile’s yo~yoing vocal melodies and stream~of~consciousness lyrical sprawl. The almost mantra~like tune unfolds into subdued horn arrangements that float along with dreamy guitar lines. The song takes a while to get where it’s going, but all is revealed in time. If anything, the filler on „Bottle It In“ happens in the more compact numbers. At well over an hour running time, shorter tunes like the breezy AM radio~modeled „Rollin with the Flow“ and the upbeat rocker „Yeah Bones“ feel formulaic and out of place next to more experimentally structured fare. If the flow of the album can sometimes feel longwinded, the fluid approach to instrumentation means there’s always a new detail around the corner for those paying attention. Bass synths growl playfully on „Check Baby,“ a film of melodic feedback coats the ending of „Mutinies,“ and a chorus of drunken friends comes from out of nowhere to help sing the good~natured lovefest of „One Trick Ponies.“ While sometimes disjointed or lingering, „Bottle It In“ finds Vile’s production at its most colorful and curious. Making the most of the various environments where it was recorded, the album feels like a travel diary picked up sporadically along the way. Some entries expand on every thought and some are left half~finished, but these contrasting moods reflect the peaks and valleys of Vile’s journey, both literal and metaphorical, in getting to this chapter of his music.
_____________________________________________________________

Kurt Vile
Bottle It In (Oct. 12, 2018)

NEWS

20.11.2018

Paul Heaton

20.11.2018

MO/FO CAT CLARION

20.11.2018

Spiritualized

18.11.2018

Oi Va Voi

16.11.2018

The Police

13.11.2018

Queer Jane

archiv

ALBUM COVERS X.

Adron — Water Music (August 17, 2018)
Tais Awards & Harvest Prize
Za Zelenou liškou 140 00 Praha 4, CZE
+420608841540