Martin E. Kyšperský |
Vlakem |
Martin E. Kyšperský — Vlakem (LP, Nov. 29th, 2016) Ξ★♠ Sólo album, tři roky po vyprodané desce Svetr (Polí5). Dvanáct melodických písní má jednotný koncept. Všechny texty byly napsány ve vlaku během jediné cesty. Zvukově se jedná o zcela novou cestu, protože na desce nejsou žádné živé bicí, perkuse ani strunné nástroje. Je natočena především s pomocí staré elektroniky. Vše je velmi zaranžováno dost pečlivě, na desce lze najít mnoho podivných zvuků a její propracovanost se odkrývá s každým dalším poslechem. O mix se postaral Ondřej Ježek. Mezi hosty je nadprůměrný trumpetista Christopher Strandh, lehce podprůměrná zpěvačka Martina Trchová a v některých ohledech průměrný “Pan Sen”. Album je věnováno Kyšperského zemřelé přítelkyni Alence Č., která na něm účinkuje v závěrečné skladbě. Paralelně s albem vychází také jejich společná kniha poezie “Marťanské lodě”. Vydává Polí5.Location: Brno, CZE
Genre: Fragile strange songs (Křehké zvlaštní písničky) / Experimental / Brutal Song / Singer~Songwriter
Album release: October 2nd/November 29th, 2016
Record Label: Polí5
Duration: 41:28
Tracks:
01 Nic 3:51
02 Růžový 3:43
03 DWYL 3:00
04 Kamkolín 5:06
05 Přesličky 2:19
06 Klimatizace 2:43
07 Hlasy z vedlejšího kupé 3:47
08 Spolucestující 3:01
09 Ženy 3:47
10 Míjíme uhlí 3:22
11 Vlakový personál 3:04
12 Nic 2 3:45
Label: http://www.polipet.cz/
♠ Martin získal dvě ceny Tais Awards 2010: za píseň “Tulák” z alba “Myjau” od skupiny Květy v kategorii Song I. a zvítězil také v kategorii “Postavička”, která se o několik let později přetransformovala v ryze technickou kategorii “Recording / Mix / Mastering” (což není totéž, u Martina to však docela sedí). Ale to teď není důležité. Vody Svratky a Svitavy dnes mají stejnou hustotu, ale nad tím vším jsou jiné písně. Písně Martina Evžena Kyšperského jsou mnohem hustší, než Svratka. Jsou hlubší, pomalejší i rychlejší, vlnitější, znepokojivější a kupodivu stejně uklidňující právě proto, že Martin je zároveň očekávatelný i neočekávaný, vypočitatelný i zázračný. Nové album “Vlakem” je absolutním skvostem.
♠ Martin je tedy vícerychlostní stejně, jako celá naše Evropa, přitom dělá hudbu světovou. Jeho proces vnímání je zcela ojedinělý a nedokáže ho zopakovat nikdo. Přesto bych byl dost zvědav na coververze jeho písní muži i ženami z řad českých muzikantů. Ve své přitažlivé nedokonalosti prakticky nic nedělá špatně ale ne proto, že nedělá vůbec nic. Je součástí řešení naší obecně vzato ‘mdlé hudby’. Má proto dobré přirozené předpoklady a dobré důvody. Mění věci k lepšímu. Narodil se do zlaté doby pro hudbu: 21. století mu přeje svou patinou, která stárne rychleji, než bychom čekali. I ty vlaky už jsou jiné, bezpečnější a rychlejší. Jen ta jeho píseň plyne svým vlastním tempem. Review by Fomas / January 27, 2017
♠ Z Prahy do Brna to vlakem sice chvíli trvá, ale stvořit během cesty konceptuální desku dokáže jen Martin Evžen Kyšperský. Na čtvrté sólovce upustil až na výjimky od živých nástrojů a postavil ji na zvuku starých syntezátorů, basových smyček a automatickém bubeníkovi. Chladnou elektroniku osvěžují ženské vokály a ve dvou písních zazní i trumpeta. Melodie nejsou nijak komplikované, a díky tomu si je rychle zapamatujete, taneční kousky jako Přesličky, Spolucestující nebo Vlakový personál z hlavy jen tak nevypudíte. Z pomalejších písní stojí za zmínku hypnotické Hlasy z vedlejších kupé a Ženy — jako byste z prosluněných polí vjeli do dlouhého chladného tunelu.
♠ Každému, kdo aspoň trochu zná Kyšperského poetiku, musí být jasné, že textově se nejedná o obyčejný popis cesty. Co by se taky muselo stát, aby to vydalo na příběh pro celé album? To spojují spíše volné asociace, myšlenkové proudy vyvolané pohledem na ubíhající krajinu a útržky rozhovorů spolucestujících. Polosen, který se vám zdá, když podřimujete v přetopeném kupé.
♠ V úvodní i závěrečné písni sice Kyšperský zpívá, že zatím se neděje nic, vagony stojí a vlak se nehýbe, ale i to nic je v jeho podání všechno. Krátké texty víří stále dokola, stejně jako melodické linky. Během chvíle vás uhranou a přenesou do autorova světa, kde jsou lampy s dlouhými krky nebo ty ve tvaru přesličky, jiné jako kapradí. Jak je to ještě daleko do Kolína, do Kamkolína?
♠ Ze snění vás probere až pískání zavírajících se dveří skvěle zakomponované do melodie poslední skladby Nic 2. Sedám si do jiného kupé a už mne nenapadá vůbec nic. Jen to, že Martin E. Kyšperský je opravdu talent a bude zajímavé sledovat, jakým směrem se budou ubírat jeho domovské Květy po loňské personální obměně. Pokud tímto, tak se není čeho bát. ♠ http://www.fullmoonzine.cz/
Bandcamp: https://poli5.bandcamp.com/album/vlakem
Ξ★•■••■Ξ★•■••■Ξ★•■••■Ξ★•■••■Ξ★•■••■Ξ★•■••■Ξ★•■••■Ξ★•■••■Ξ★•
Martin E. Kyšperský |
Vlakem |
Martin E. Kyšperský — Vlakem (LP, Nov. 29th, 2016) Ξ★♠ Sólo album, tři roky po vyprodané desce Svetr (Polí5). Dvanáct melodických písní má jednotný koncept. Všechny texty byly napsány ve vlaku během jediné cesty. Zvukově se jedná o zcela novou cestu, protože na desce nejsou žádné živé bicí, perkuse ani strunné nástroje. Je natočena především s pomocí staré elektroniky. Vše je velmi zaranžováno dost pečlivě, na desce lze najít mnoho podivných zvuků a její propracovanost se odkrývá s každým dalším poslechem. O mix se postaral Ondřej Ježek. Mezi hosty je nadprůměrný trumpetista Christopher Strandh, lehce podprůměrná zpěvačka Martina Trchová a v některých ohledech průměrný “Pan Sen”. Album je věnováno Kyšperského zemřelé přítelkyni Alence Č., která na něm účinkuje v závěrečné skladbě. Paralelně s albem vychází také jejich společná kniha poezie “Marťanské lodě”. Vydává Polí5.Location: Brno, CZE
Genre: Fragile strange songs (Křehké zvlaštní písničky) / Experimental / Brutal Song / Singer~Songwriter
Album release: October 2nd/November 29th, 2016
Record Label: Polí5
Duration: 41:28
Tracks:
01 Nic 3:51
02 Růžový 3:43
03 DWYL 3:00
04 Kamkolín 5:06
05 Přesličky 2:19
06 Klimatizace 2:43
07 Hlasy z vedlejšího kupé 3:47
08 Spolucestující 3:01
09 Ženy 3:47
10 Míjíme uhlí 3:22
11 Vlakový personál 3:04
12 Nic 2 3:45
Label: http://www.polipet.cz/
♠ Martin získal dvě ceny Tais Awards 2010: za píseň “Tulák” z alba “Myjau” od skupiny Květy v kategorii Song I. a zvítězil také v kategorii “Postavička”, která se o několik let později přetransformovala v ryze technickou kategorii “Recording / Mix / Mastering” (což není totéž, u Martina to však docela sedí). Ale to teď není důležité. Vody Svratky a Svitavy dnes mají stejnou hustotu, ale nad tím vším jsou jiné písně. Písně Martina Evžena Kyšperského jsou mnohem hustší, než Svratka. Jsou hlubší, pomalejší i rychlejší, vlnitější, znepokojivější a kupodivu stejně uklidňující právě proto, že Martin je zároveň očekávatelný i neočekávaný, vypočitatelný i zázračný. Nové album “Vlakem” je absolutním skvostem.
♠ Martin je tedy vícerychlostní stejně, jako celá naše Evropa, přitom dělá hudbu světovou. Jeho proces vnímání je zcela ojedinělý a nedokáže ho zopakovat nikdo. Přesto bych byl dost zvědav na coververze jeho písní muži i ženami z řad českých muzikantů. Ve své přitažlivé nedokonalosti prakticky nic nedělá špatně ale ne proto, že nedělá vůbec nic. Je součástí řešení naší obecně vzato ‘mdlé hudby’. Má proto dobré přirozené předpoklady a dobré důvody. Mění věci k lepšímu. Narodil se do zlaté doby pro hudbu: 21. století mu přeje svou patinou, která stárne rychleji, než bychom čekali. I ty vlaky už jsou jiné, bezpečnější a rychlejší. Jen ta jeho píseň plyne svým vlastním tempem. Review by Fomas / January 27, 2017
♠ Z Prahy do Brna to vlakem sice chvíli trvá, ale stvořit během cesty konceptuální desku dokáže jen Martin Evžen Kyšperský. Na čtvrté sólovce upustil až na výjimky od živých nástrojů a postavil ji na zvuku starých syntezátorů, basových smyček a automatickém bubeníkovi. Chladnou elektroniku osvěžují ženské vokály a ve dvou písních zazní i trumpeta. Melodie nejsou nijak komplikované, a díky tomu si je rychle zapamatujete, taneční kousky jako Přesličky, Spolucestující nebo Vlakový personál z hlavy jen tak nevypudíte. Z pomalejších písní stojí za zmínku hypnotické Hlasy z vedlejších kupé a Ženy — jako byste z prosluněných polí vjeli do dlouhého chladného tunelu.
♠ Každému, kdo aspoň trochu zná Kyšperského poetiku, musí být jasné, že textově se nejedná o obyčejný popis cesty. Co by se taky muselo stát, aby to vydalo na příběh pro celé album? To spojují spíše volné asociace, myšlenkové proudy vyvolané pohledem na ubíhající krajinu a útržky rozhovorů spolucestujících. Polosen, který se vám zdá, když podřimujete v přetopeném kupé.
♠ V úvodní i závěrečné písni sice Kyšperský zpívá, že zatím se neděje nic, vagony stojí a vlak se nehýbe, ale i to nic je v jeho podání všechno. Krátké texty víří stále dokola, stejně jako melodické linky. Během chvíle vás uhranou a přenesou do autorova světa, kde jsou lampy s dlouhými krky nebo ty ve tvaru přesličky, jiné jako kapradí. Jak je to ještě daleko do Kolína, do Kamkolína?
♠ Ze snění vás probere až pískání zavírajících se dveří skvěle zakomponované do melodie poslední skladby Nic 2. Sedám si do jiného kupé a už mne nenapadá vůbec nic. Jen to, že Martin E. Kyšperský je opravdu talent a bude zajímavé sledovat, jakým směrem se budou ubírat jeho domovské Květy po loňské personální obměně. Pokud tímto, tak se není čeho bát. ♠ http://www.fullmoonzine.cz/
Bandcamp: https://poli5.bandcamp.com/album/vlakem
Ξ★•■••■Ξ★•■••■Ξ★•■••■Ξ★•■••■Ξ★•■••■Ξ★•■••■Ξ★•■••■Ξ★•■••■Ξ★•