OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Úvodní stránka » EDITORIAL » Fahrenheit/Celsius
Fahrenheit/Celsius

NASA

Milá muzikantko, co víš o teplotě a její stupnici?
↑   CO MŮŽE v sychravém dnu hudebníka vzpružit víc, než když si dá teplou sprchu nebo koupel? Když je ale voda příliš horká nebo studená, můžeš se cítit nepříjemně a zůstaneš ve vodě jen tak dlouho, jak je to nezbytně nutné. Čím to je, že dát si sprchu nebo koupel je pro tebe příjemným zážitkem, a ne šokem? Je to samozřejmě teplotou vody.
↑   Každý den se také zajímáš o teplotu venkovního vzduchu. Když víš, jaká je teplota, pomáhá ti to rozhodnout se, jak se oblékneš a jak si den naplánuješ. Protože je tak užitečné vědět, jaká je teplota, bývají často údaje o teplotě průběžně zobrazovány na veřejných budovách.
↑   Podle toho, kde žiješ, však zobrazený údaj o teplotě může odrážet naprosto rozdílné podmínky. Proč si například muzikant ve Spojených státech, když čte, že je 40 stupňů, oblékne kabát, zatímco když tento údaj čte frajer v Evropě, přiměje ho to, aby si vzal co nejlehčí oblečení?
Teplotní stupnice
↑   Velmi jednoduše řečeno, tam, kde se používá Fahrenheitova stupnice, jako například ve Spojených státech, znamená 40 stupňů zimu, teplotu ne o mnoho vyšší než je bod tuhnutí vody. Ale v Evropě, kde se běžně používá Celsiova stupnice, představuje 40 stupňů úmorné vedro. V tomto článku se budu zabývat pouze těmito dvěma stupnicemi, které se všeobecně používají. Kde mají Fahrenheitova a Celsiova stupnice svůj původ?
↑   V roce 1714 německý fyzik Gabriel Daniel Fahrenheit použil rtuťový teploměr k tomu, aby navrhl teplotní stupnici. Stanovil tři pevné body. Chtěl, aby nulový bod jeho stupnice byl co možná nejníže. Smísil tedy led, vodu a určitý druh soli, a teplota směsi poklesla na nejnižší bod, který tak mohl získat. Tato teplota se stala nulou na jeho stupnici. Nato Fahrenheit zvolil jako horní bod své stupnice teplotu zdravého lidského těla. Stanovil tuto teplotu na 96 stupňů. (Od té doby se však zjistilo, že normální lidská teplota je asi o 2,5 stupně vyšší, než stanovil.) Aby získal třetí pevný bod, změřil bod tuhnutí vody a zjistil, že odpovídá 32 stupňům. Později byla stupnice aplikována na bod varu vody: Ukázalo se, že je to teplota 212 stupňů na hladině moře, a Fahrenheit ji posléze navrhl jako horní bod své nové stupnice.Celsius, Anders
↑   Současníkem Gabriela Fahrenheita byl Anders Celsius (27 November 1701 — 25 April 1744), švédský astronom. Stal se známým roku 1742, kdy navrhl Celsiovu stodílkovou teplotní stupnici. Jeho stupnice ale byla původně obrácená, bod varu vody měl 0 a bod tuhnutí +100 stupňů. Do nám známého tvaru ji obrátil až roku 1745 Carl von Linné, rok poté, co Celsius zemřel na tuberkulózu. Stupnice je založena na dvou pevných bodech: 0 stupňů je bod tuhnutí vody a 100 stupňů je bod varu vody na hladině moře. Celsius rozdělil svůj teploměr na 100 stejných dílů, a proto je tato teplotní stupnice také známá jako stostupňová. Celsiova stupnice se používá tam, kde je přijata metrická soustava měr.
↑   Obě stupnice, Fahrenheitova i Celsiova, se dnes běžně používají, a tak je často potřeba převádět hodnoty z jedné stupnice do druhé. Jak se to dělá? Povšimni si, že rozdíl mezi bodem varu a bodem tuhnutí vody je na Fahrenheitově stupnici 180 stupňů (212 stupňů minus 32 stupňů). Ale na Celsiově stupnici je to 100 stupňů. Poměr mezi těmito dvěma stupnicemi je tedy 180/100, neboli 9/5.
↑   A tak při převodu ze stupňů Fahrenheita na stupně Celsia nejdříve odečti od teploty Fahrenheita 32. Rozdíl potom násob 5/9. Řekněme například, že je vedro 104 stupňů Fahrenheita. Abys zjistil teplotu ve stupních Celsia, odečti 32 od 104, což dává 72. Pak 72 vynásob 5/9. Výsledek je 40, což je teplota ve stupních Celsia. Vskutku, 40 stupňů Celsia je úmorné vedro!
↑   Při převodu ze stupňů Celsia na stupně Fahrenheita musíš naopak vynásobit stupně Celsia 9/5 a pak přičíst 32. Jako příklad řekněme, že teplota je 20 stupňů Celsia. Kolika stupňům na Fahrenheitově stupnici to odpovídá? Vynásob 20 poměrem 9/5, a dostaneš 36. Po přičtení 32 ke 36 dospěješ k teplotě ve stupních Fahrenheita, a to 68 stupňů.Teploměry Celsius a Fahrenheit
Co je teplota?
↑   Teplota je míra horka nebo chladu. Ale co způsobuje, že nějaká látka je horká nebo studená? Kdybys mohl nahlížet do molekulární a atomové struktury látek, když jsou zahřívány, viděl bys, že probíhá mnoho změn. Uvažuj o hrnci s vodou, který je ohříván na kamnech.
↑   Molekuly vody se pohybují čím dál rychleji. Brzy začne voda vřít. To nastane v okamžiku, kdy se molekuly vody pohybují tak rychle, že na sebe vzájemně narážejí a nadále se již neudrží pohromadě v kapalném stavu. Voda se ve skutečnosti začíná měnit v plyn, který vidíme v podobě mlhy.
↑   Bublinky plynu se tvoří nejdříve u dna hrnce, protože tam je teplota nejvyšší. Ačkoli je během této přeměny vody v páru neustále dodáváno teplo, teplota se nemění. To proto, že je potřebná dodatečná energie pro uvolnění molekul z kapalného skupenství a pro jejich přeměnu do skupenství plynného. Tuto energii zajišťuje dodávané teplo. A tak místo toho, aby se voda ohřívala, teplo jednoduše způsobuje, že stále více molekul vody mění svůj stav na plynný.
↑   Molekuly vody v plynném skupenství se pohybují stále rychleji, s růstem teploty kmitají a mění svoji polohu. Kdyby se teplota páry stále zvyšovala, řekněme na desítky až stovky miliónů stupňů, byly by dokonce vyraženy i elektrony z atomů. Při tak vysokých teplotách by i atomová jádra, malinké části uprotřed atomů, na sebe narážela tak prudce, že by mohly nastat nukleární reakce. To je ve skutečnosti myšlenka, která stojí za cílem využít nukleární syntézu pro výrobu energie.
Rozsahy teplot
↑   Pokud je Benjamínkovi známo, teplota nemá horní mez. Na druhé straně se zdá, že dolní mez má. Absolutní nula byla stanovena na –273,15 stupňů Celsia, neboli –459,67 stupňů Fahrenheita. To je bod, při kterém mají molekuly a atomy libovolné látky nejnižší možnou energii.
↑   Odhaduje se, že povrch planety Pluto má teplotu okolo –210 stupňů Celsia, čili —350 stupňů Fahrenheita. V roce 1965 astronomové dospěli k názoru, že černý vesmírný prostor má teplotu okolo –270 stupňů Celsia, neboli –457 stupňů Fahrenheita, tedy pouhé 3 stupně nad absolutní nulou na Celsiově stupnici. Vezmeme-li druhý extrém, o středu Slunce se předpokládá, že jeho teplota je asi 15 miliónů stupňů Celsia. Ale hvězdy větší než Slunce — a existují i hvězdy tisícinásobně větší — mají pravděpodobně mnohem vyšší teplotu.
↑   A co teploty zde na Zemi? Pohybují se v relativně malém rozsahu. Teplota –89,2 stupňů Celsia, čili –128,6 stupňů Fahrenheita, byla naměřena 21. července 1983 v Antarktidě. A rekordně vysoká teplota 58 stupňů Celsia, neboli 136 stupňů Fahrenheita, byla zaznamenána v Al’Azízíyah v Tripolitánii v severní Africe 13. září 1922. ↑   Ale naprostá většina lidí se nesetkala ani s teplotami, které by se těmto extrémům jen přibližovaly. Co myslíš, frajeru, komu můžeme být vděčni, že rozsah teplot na zemi zůstává v relativně úzkých mezích? Vždyť přece výsledkem je, že se můžeme těšit ze života na zemi.
Fahrenheit     Celsius
212            100      Voda vře při tlaku vzduchu na hladině
                        moře
98.6           37       Normální tělesná teplota
32              0       Voda tuhne
-40           -40       Bod, kdy se stupně Celsia rovnají
                        stupňům Fahrenheita
-460         -273       Absolutní nula
_______________________________________________________________
Notes:
↑   Anders Celsius (27. listopadu 1701 Uppsala — 25. dubna 1744 tamtéž) byl švédský astronom a fyzik. Jde o autora Celsiovy stupnice.
↑   V letech 1736 až 1737 se zúčastnil Laponské expedice vedené francouzským astronomem Maupertuisem do Tornia. Expedici navrhl on sám během svého studijního pobytu v Paříži na tamější Francouzské akademii věd jako paralelní expedici k expedici do Peru (na území dnešního Ekvádoru) a která postupnými měřeními délky jednoho stupně zeměpisné šířky dokázala Newtonovu hypotézu o zploštění Země na pólech.
Svojí účastí na expedici se stal velmi známým a tak mu švédské úřady poskytly finance na otevření Celsiovy observatoře. Tato observatoř byla otevřena roku 1741 a on sám ji vybavil nejmodernějšími přístroji, které získal při svých cestách po cizině.
↑   Studoval i polární záře. Jako první si všiml souvislosti mezi polárními zářemi a poruchami magnetického pole Země. Jako první také změřil jasnost více než 300 hvězd s průměrnou chybou 0,4 mag.
↑   Anders Celsius,  (born November 27, 1701, Uppsala, Sweden — died April 25, 1744, Uppsala), astronomer who invented the Celsius temperature scale (often called the centigrade scale).
↑   Celsius was professor of astronomy at Uppsala University from 1730 to 1744, and in 1740 he built the Uppsala Observatory. In 1733 Celsius published a collection of 316 observations of the aurora borealis, or northern lights, made by himself and others from 1716 to 1732. He advocated the measurement of an arc of a meridian in Lapland and in 1736 took part in an expedition organized for that purpose, which verified Isaac Newton’s theory that the Earth is somewhat flattened at the poles. In 1742 he described his thermometer in a paper read before the Swedish Academy of Sciences. ↑   His other works include Dissertatio de Nova Methodo Distantiam Solis a Terra Determinandi (1730; “A Dissertation on a New Method of Determining the Distance of the Sun from the Earth”) and De Observationibus pro Figura Telluris Determinanda in Gallia Habitis, Disquisitio (1738; “Disquisition on Observations Made in France for Determining the Shape of the Earth”).
_______________________________________________________________ 

Muzikantko, co víš o teplotě a její stupnici?

 

NEWS

19.8.2017

Natalie Merchant

18.8.2017

Ray Wylie Hubbard

18.8.2017

UNCUT TAKE 245

18.8.2017

VERTIGO

18.8.2017

Rusalnaia

18.8.2017

Gary Clark Jr.

18.8.2017

The Duke Spirit

archiv

ALBUM COVERS IX.

LIVE / NORTH AMERICA 2016
Tais Awards & Harvest Prize
Za Zelenou liškou 140 00 Praha 4, CZE
+420608841540