PROSTOR, Part I.

Úvodní stránka » EDITORIAL » PROSTOR, Part I.

PROSTOR, Part I.

PROSTOR
♠   Úvod: Jedna z nejkomičtějších věcí na světě je, když profesionální hudebníci začnou mluvit o vesmíru. Zároveň je to však tragédie. Je to to samé, jako kdyby astronomové začali dělat hudební umění, ne nutně rock ‘n’ roll, ale sofistikované umění. Tedy něco, pro co jim nezbývá mnoho času a den má opravdu pouze 24 hodin. Tento článek je ukázkou toho, jaká je pravda o vesmíru z historického, tedy z biblického hlediska. Protože zde dochází k dokonalému souběhu: Autorem Bible je Bůh a tentýž Bůh zároveň je Tvůrcem vesmíru. Kdo mu tedy může v porozumění vesmíru konkurovat? Zároveň však Bible tak, jak popisuje vesmír, je napsaná způsobem, že ji může porozumět každý. Je tedy vhodná k pochopení u všech vrstev obyvatelstva, na všech úrovních vzdělání a to po celou dobu lidské existence.
Každý dům (a zrovna tak hudební nástroj) někdo postavil (vytvořil)...
♠   První kniha Mojžíšova 1:6–8 v souvislosti s druhým stvořitelským obdobím neboli ‚dnem‘ uvádí: „A Bůh přikročil k tomu, aby řekl: ‚Ať nastane prostor [heb. ra·qiʹaʽ] mezi vodami a ať nastane rozdělení mezi vodami a vodami.‘ A Bůh přistoupil k tomu, aby udělal prostor a aby udělal rozdělení mezi vodami, které měly být pod prostorem, a vodami, které měly být nad prostorem. A stalo se tak. A Bůh začal nazývat prostor Nebem.“ Později zpráva mluví o svítících tělesech, která se objevila v „nebeském prostoru“, a ještě později o létajících tvorech, kteří létali nad zemí „na přední straně nebeského prostoru“. (1Mo 1:14, 15, 17, 20)
♠   Pro překlad hebrejského slova ra·qiʹaʽ používá řecká Septuaginta slovo ste·reʹo·ma, které znamená „pevná a důkladná stavba“. Latinská Vulgáta používá latinský výraz firmamentum, jenž v sobě také nese myšlenku, že se jedná o něco pevného a stálého (některé české překlady používají slovo „klenba“ [EP, He]). Kralická bible a Bible česká překládají slovo ra·qiʹaʽ většinou jako „obloha“. King James Version a Revised Standard Version je překládají jako „firmament“ (nebeská klenba; obloha). V poznámce na okraji (KJ) a pod čarou (RS) uvádějí jako další variantu překladu slovo „prostor“ („expansion“ [KJ] a „expanse“ [RS]). Jiné překlady rovněž překládají toto slovo výrazem „prostor“ (Ro; Fn; Yg; An; NS); „expansión“ (VM [španělský]) a „étendue [plocha nebo prostor]“ (Segond; Ostervald [francouzský]).
♠   Někteří lidé se snaží dokázat, že starověcí Hebrejci si vesmír představovali jako pevnou klenbu, která se s vestavěnými hvězdami klene nad povrchem země a má v sobě díry opatřené stavidly, skrze něž může procházet déšť. Nákresy takových představ se vyskytují v biblických slovnících a v některých překladech Bible. Dílo The International Standard Bible Encyclopaedia tento názor komentuje a uvádí: „Tato domněnka se však ve skutečnosti zakládá spíše na představách, které převažovaly v Evropě v temném středověku, než na nějakých skutečných výrocích ve S[tarém] Z[ákoně].“ (J. Orr, ed., 1960, sv. I, s. 314)
♠   I když je pravda, že kořenné slovo (ra·qaʽʹ), z něhož je slovo ra·qiʹaʽ odvozeno, se obvykle používá ve smyslu „vytepat“ něco pevného, ať rukou, nohou, nebo nějakým nástrojem (srovnej 2Mo 39:3; Ez 6:11), v některých případech není rozumné vyloučit obrazné použití tohoto slova. V knize Job 37:18 se tedy Elihu ve vztahu k Bohu ptá: „Můžeš s ním vytepat [tar·qiʹaʽ] oblohu dotvrda jako lité zrcadlo?“ To, že se zde nejedná o doslovné vytepání nějaké pevné nebeské klenby, lze vidět ze skutečnosti, že zde použité slovo „obloha“ pochází z hebrejského slova šaʹchaq, které se také překládá jako „povlak prachu“ nebo „oblaka“. (Iz 40:15; Ža 18:11) Navíc povrch toho, co je vytepáno, je jakoby zamlžený, a tak je zřejmé, že biblický pisatel pouze obrazně srovnával nebe s kovovým zrcadlem, jehož lesklý povrch vydává jasný odraz. (Srovnej Da 12:3.)
♠   Podobně není v souvislosti s „prostorem“ vytvořeným ve druhém stvořitelském dnu nic řečeno o nějakém pevném materiálu, z něhož by byl „prostor“ vytepán. Je zde naopak popsáno stvoření otevřeného prostoru (neboli rozdělení), který odděloval vody na zemi od vod nad zemí. Je zde tedy popsáno utvoření atmosférického prostoru, který obklopuje zemi. Také to ukazuje, že v určité době neexistovalo takové zřetelné rozdělení neboli otevřený prostor, ale že celá zeměkoule byla dříve obklopena vodními parami. To je také v souladu s vědeckými úvahami o raných etapách utváření planety. Shoduje se to také s názorem, že veškerá voda na zemi měla kdysi podobu atmosférické páry, protože zemský povrch měl tehdy velmi vysokou teplotu.
♠   Skutečnost, že si hebrejští pisatelé Bible nemysleli, že obloha byla původně vytvořena z vytepaného kovu, je zřejmá z varování, které Izraelité dostali prostřednictvím Mojžíše pro případ, že by Boha neposlouchali: „Tvá obloha, která je nad tvou hlavou, se také stane mědí, a země, která je pod tebou, železem.“ Tak byly metaforicky popsány účinky silného žáru a krutého sucha na oblohu a zemi v Izraeli. (5Mo 28:23, 24)
♠   Podobně je zřejmé, že starověcí Hebrejci nechovali pohanskou představu o existenci doslovných „oken“ v nebeské klenbě, skrze něž na zemi údajně sestupoval déšť. Když pisatel knihy Job citoval Elihua, popsal velmi přesně a vědecky způsob, jímž se vytvářejí dešťové mraky: „Táhne totiž vzhůru kapky vody; cedí se jako déšť pro jeho mlhu, takže se řine z oblak [šecha·qimʹ], hojně kane na lidstvo.“ (Job 36:27, 28) Podobně výraz „nebeské propusti [ʼarub·bothʹ]“ jasně ukazuje, že se jedná o obrazné vyjádření. (Srovnej 1Mo 7:11; 2Kr 7:1, 2, 19; Mal 3:10; viz také Př 3:20; Iz 5:6; 45:8; Jer 10:13.)
♠   Ezekiel ve svém vidění nebeského uspořádání popsal ‚podobu prostoru jako jiskření ledu‘ nad hlavami čtyř živých tvorů. Tato zpráva je plná obrazných vyjádření. (Ez 1:22–26; 10:1)
♠   Ačkoli při utváření prostoru neboli atmosféry, která obklopuje zemi, nedošlo k ‚tepání‘ nějaké pevné kovové hmoty, přece jen stojí za připomínku, že směs plynů, která tvoří zemskou atmosféru, je právě tak skutečná jako země nebo voda a má také sama určitou hmotnost (kromě toho také nese vodu a bezpočet pevných částic, například prach). Hmotnost veškerého vzduchu, který obklopuje zemi, se odhaduje na více než 5 200 000 000 000 000 t. (The World Book Encyclopedia, 1987, sv. 1, s. 156) Tlak vzduchu na hladině moře se pohybuje kolem 1 kg/cm2. Vzduch má určitý odpor, takže většina meteorů, které udeří do ohromného vzduchového ochranného obalu, jenž obklopuje zemi, shoří třením, které atmosféra vyvolává. Význam hebrejského slova ra·qiʹaʽ je tedy jistě v souladu se známými skutečnostmi.
♠   V Žalmech je o ‚prostoru‘ řečeno, že společně s ‚nebesy‘ vypráví o Božích dílech a že Boha chválí. (Ža 19:1)
Obrázek 1:
© Provided by New York Daily News / Real estate of 357 West 54th Street in Manhattan, where a tenant has allegedly been renting out her apartment on Airbnb repeatedly. The landlord is now suing the tenant. — Anthony DelMundo/New York Daily News
Obrázek 2:
© Bloomberg / When Paris Hurts, So Does the Travel Industry
_____________________________________________________________