RICHARD RESTAK |
Receptory, neurony |
RICHARD RESTAK Ξ★ Richard Restak (narozen 1942) je americký neurolog, neuropsychiatr, spisovatel a profesor. Je autorem více než 20~ti knih o lidském mozku a lidském chování. Obzvláště mne zaujala kniha s názvem “Mozart’s Brain: Fighter Pilot”. V jejím úvodu m.j. píše:
Ξ★ “Metrodorus, řecký spisovatel z 1. století př. n. l., šokoval své přátele a kolegy svou schopností zapamatovat si rozhovory, z nichž některé měl s nimi i několik let dříve. Opravdu, Řekové tak uctívali paměť, že se to časem transformovalo do bohyně Mnemosyné, matky múz.
Ξ★ Ale největší přínos Řeků do našeho současného chápání paměti bylo naléhání, počínaje Platónem, že paměť by mohla být vyškolena. Vznikla tím osvobozující myšlenka, že nemusíme prostě jen akceptovat naše přirozené nadání pro paměť nebo jeho nedostatek. Můžeme přijmout zvláštní kroky k jejímu zlepšení. To samé lze říci o všech ostatních složkách poznání.” [“Mozart’s Brain: Fighter Pilot”]
Ξ★ Možná nejlepší je začít knihou “Brainscapes”: je ideálním úvodem pro laiky o zdrojích všeho, co z nás dělá lidi, napsal jeden “z nejvýznamnějších světových vědeckých myslitelů.” — (Scientific American)
Ξ★ Restak si udržuje soukromou lékařskou praxi v neurologii a neuropsychiatrii ve Washingtonu, D.C., kde je také klinickým profesorem neurologie v nemocnici George Washington University School of Medicine and Health.
Ξ★ Objevil se také jako znalec pro obhajobu v soudním high~profilu obžalovaného Mir Aimal Kasiho. Tento Pákistánec byl obviněn v r. 1993 ze střelby na ústředí CIA v Langley ve Virginii. Během soudního přelíčení Restak dosvědčil, že Kasimu chybí tkáň v jeho čelním laloku, je tedy vrozenou vadou, která ovlivnila jeho schopnost posoudit důsledky svých činů.*
Materiál dále obsahuje článek s názvem (viz odkaz a link):
Ξ★ “Může nám humor pomoci lépe pochopit nejkomplexnější enigmatický orgán v lidském těle?”
Ξ♥ “S dovolením, rád připojím svůj vlastní názor na to, proč nejsem homosexuál: jednoduše proto, že miluju humor a humor je příliš variabilní, heterogenní, eklektický a multiplexní na to, abych jím byl. Nemluvě o přitažlivosti ženského těla, že?” — Ben Tais Amundssen
Některé zmínky a výroky
Ξ★ Evolucionista Michael C. Corballis uvádí, že „mezi lidmi a ostatními primáty je nápadná mezera . . . ‚Náš mozek je třikrát větší, než bychom očekávali u primáta našich proporcí.‘“ A neurolog Richard M. Restak vysvětluje: „[Lidský] mozek je ve známém vesmíru jediný orgán, který se pokouší pochopit sám sebe.“
Duševní čilost
Ξ★ Je pravda, že mladší lidé si obvykle dokážou vybavit určitá fakta rychleji. Když „pomineme hledisko rychlosti,“ říká neurolog Richard Restak, „tak starší lidé většinou dosahují přinejmenším stejného výkonu jako ti mladší.“ Pokud někdo má přiměřené vzdělání a navykl si rozvíjet své myšlenkové schopnosti, není pro něj ve stáří problém učit se, pamatovat si fakta, a určité schopnosti dokonce i zlepšovat.
Neuvěřitelný mozek
Ξ★ A neuvěřitelný je především lidský mozek — obsahuje nejméně deset miliard neuronů, z nichž každý má možná přes tisíc synapsí neboli bodů, v nichž se stýká s jinými nervovými buňkami. Neurolog dr. Richard Restak říká: „Celkový počet spojení v rozsáhlé síti mozkového neuronového systému je skutečně astronomický.“ (The Brain [Mozek]) A dodává: „V mozku může být deset až sto bilionů synapsí.“ Pak pokládá případnou otázku: „Jak se mohl orgán jako mozek, který obsahuje deset až sto miliard buněk, vůbec vyvinout z jediné buňky, z vajíčka?“ Je mozek výsledkem vrtochů a šťastných náhod neosobní přírody? Nebo je za tím vším inteligentní záměr?
Mozek
Ξ★ Ještě větší zvláštností je vývoj mozku — nejzáhadnější části zázraku, kterým je člověk. Buňky mozku se začínají formovat tři týdny po početí. Časem se do lidského mozku natěsná více než sto miliard nervových buněk, kterým se říká neurony — je jich tolik, kolik je hvězd v Mléčné dráze.
Ξ★ „Každá z nich dostává informace od deseti tisíc jiných neuronů v mozku,“ uvedl časopis Time, „a posílá signály k tisícům dalších nervových buněk.“ Neurofyziolog Gerald Edelman ohledně případných kombinačních možností mozku řekl: „Mozková tkáň o velikosti zápalkové hlavičky obsahuje asi miliardu nervových spojení, a ty se mohou kombinovat mnoha způsoby; jejich počet je více než astronomický — řádově je to deset s miliony nul.“
Ξ★ Jakou potenciální kapacitu to mozku poskytuje? Astronom Carl Sagan řekl, že lidský mozek může obsahovat informace, které „by zaplnily asi dvacet milionů knih, tedy tolik, kolik jich je v největších knihovnách světa“. Autor George Leonard šel ještě dále, když prohlásil: „Snad můžeme nyní předložit neuvěřitelnou hypotézu: Je možné, že definitivní tvůrčí kapacita mozku je ve skutečnosti nekonečná.“
Ξ★ Následující prohlášení nás tedy nemusí překvapit: „Mozek,“ řekl James Watson, molekulární biolog a spoluobjevitel fyzikální struktury DNA, „je nejsložitější věc, jakou jsme dosud v našem vesmíru objevili.“ Neurolog Richard Restak, který nemá rád přirovnávání mozku k počítači, řekl: „Jedinečnost mozku pramení z faktu, že nikde ve známém vesmíru není nic, co by mozek byť jen vzdáleně připomínalo.“
Ξ★ Neurofyziologové říkají, že během současné délky života využijeme jen malou část potenciální kapacity mozkových schopností, podle jednoho odhadu pouze 1/10 000 neboli 1/100 z jednoho procenta. Uvažujte: Je logické, abychom dostali mozek s tak zázračnými schopnostmi, když ho nikdy plně nevyužijeme? Není naopak logické, že když má lidstvo nekonečnou schopnost učit se, bylo vlastně vytvořeno k tomu, aby žilo věčně?
Učení začíná již v lůně matky
Ξ★ Počátky mozku jsou nepatrné, avšak jeho konečná podoba je skutečně neobyčejná! Vývoj mozku začíná ve třetím týdnu těhotenství v podobě tenké buněčné blány zvané neurální destička. Neurolog Richard M. Restak hovoří o tom, jak vypadá mozek ke konci těhotenství: „Z tohoto nenápadného počátku se však vyvine nejúžasnější orgán, jaký ve vesmíru známe.“ Proces vývoje mozku začíná s přibližně 125 000 buňkami a pokračuje rychlostí 250 000 buněk za minutu. R. Restak dodává: „Z množících se buněk se nakonec stává zhruba sto miliard neuronů, které jsou základem všech funkcí mozku.“
Ξ★ Mozek roste a mezi jednotlivými neurony se utvářejí spojení. Tato spojení, zvaná synapse, se poprvé objevují v osmém týdnu, rozvíjejí se a brzy jejich počet dosahuje miliónů. Začínají v mozku embrya plnit rozmanité funkce. Touto dobou — ke konci druhého měsíce těhotenství — ‚je již položen základ všemu, co bude obsahovat tělo plně vyvinutého lidského tvora,‘ uvádí kniha Ett barn blir till, která si získala širokou popularitu a v Československu vyšla ve slovenštině pod názvem Čakáme dieťatko. Všechny části těla jsou na svém místě; v této fázi již nehovoříme o zárodku. Nastává stadium růstu a vývoje plodu. Přesto se zastánci potratů odvažují tvrdit, že dítě v této fázi ještě nežije. (zdroj: jw.org)Receptory / Receptors
Ξ★ What if there was a pill you could take that would change you from an introvert into the extrovert you always wanted to be? Or if there were readily available capsules to raise your spirits when you wanted to feel “up”, or to ease you into blissful relaxation when that was your aim?
Ξ★ In Receptors, Dr. Richard M. Restak, acclaimed author of The Brain and The Mind, leads us on a fascinating — and sometimes disquieting — scientific adventure into the remarkable new advances in brain research that are making such transformations a reality. He begins this search in the primeval regions of Central and South America, where for countless years native peoples have employed “sacred plants” to open new doors of perception by literally altering their minds. Along the way he introduces us to the early pioneers in the development of drugs that made possible the treatment of many mental disorders. And he takes us into the laboratories of today’s molecular chemists and neuroscientists who are creating drugs that will change our brains in ways that only a few years ago seemed the stuff of science fiction. Dr. Restak lucidly describes the extraordinary discoveries in mapping the brain and deciphering the functions of neurotransmitters, the chemical molecules that convey messages between neurons, and receptors, the sites on the target neurons to which these messenger molecules attach. Communication is their function, and it is now clear that disturbances that affect this communication underlie not only mental illnesses but also lesser conditions like performance anxiety or hyperactivities. Indeed, it now seems clear that neurotransmitter~receptor interactions have a critical role in normal as well as aberrant behaviors. They lie at the root of basic personality and temperament, playing an important part in making us moody or exuberant, shy or outgoing, passive or assertive.
Ξ★ Most compelling of all, Dr. Restak shows how recent discoveries are making it possible for scientists to alter the brain with “designer drugs” that hold out the possibility of slowing down or preventing the decline in memory that typically accompanies aging; reversing substance addiction; relieving, and ultimately perhaps even curing, such brain diseases as schizophrenia, Parkinson’s, and Alzheimer’s. The promise of drugs like these raises no qualms; they are as unambiguously beneficial as antibiotics for a physical alignment. But also on the horizon is the very real likelihood that it will be possible to “design” our own brains, enriching memory; enhancing intelligence, heightening pleasure, concentration, and creativity, and changing our basic personalities. How are we to assess chemical substances like these? How do we cope with the ethical dilemmas such godlike power poses? From the levitating ointments of medieval — “witches” to the magic mushrooms of southern Mexico, from the LSD of the psychedelic age to the latest discoveries of today’s psychopharmacologists, Dr. Restak provides a vivid and lucid account of humanity’s unceasing effort to decode the mysteries of the human brain — mysteries whose ultimate solutions grow daily more imminent. (excerpt)
Think Smart
Introduction
Ξ★ “What should I do to keep my brain working at its best?”
I’m frequently asked that question. It makes sense, as I’ve written eighteen books about the human brain. But I recently decided to undertake a personal odyssey aimed at discovering what I can do to improve my brain. This seemed especially important, since I will soon be at an age when brain function typically declines unless deliberate steps are taken to maintain it.
Ξ★ I come to this task from a unique vantage point, based on my experience as both a neurologist and an author. Over the years, I’ve become acquainted with many of the world’s foremost neuroscientists (brain researchers). I’ve talked to them in personal conversations with them during neuroscience meetings, observed them in their laboratories, and read their published writings in which they explain their discoveries. What could be more natural, I wondered, to ask these brain scientists, the best in their field, “What are you doing to keep your brain functioning at its best?”
Ξ★ Their answers often surprised me. And I suspect they will surprise you.
Using their answers, coupled with my own research in the cutting~edge brain research, I’ve set out in these pages my program to improve your brain’s functioning. It can be used by anyone interested in developing and maintaining an optimally functioning brain. Young or old, rich or poor, male or female, these insights will help your brain to be more efficient, more effective and more engaged as you go forward in life.
The Naked Brain
Ξ★ “Richard Restak compresses a lot of scientific data into accessible language and keeps the narrative conversational. Although intended for a general audience, this informative and entertaining book could also appeal to scholars.” — Library Journal Reviews, July 15, 2006
Ξ★ “this book offers a fascinating glimpse into how our brains are built.” — Publishers Weekly Reviews, June 19, 2006
Bibliography:
Ξ★ Pre– Meditated Man, 1977
Ξ★ The Brain: The Last Frontier, 1980
Ξ★ The Self Seekers, 1982
Ξ★ The Brain, 1984
Ξ★ The Infant Mind, 1986
Ξ★ The Mind, 1988
Ξ★ The Brain Has a Mind of Its Own, 1991
Ξ★ Brainscapes: An Introduction to What Neuroscience Has Learned About the Structure, Function, and Abilities of the Brain, 1995. ISBN 978–0–7868–8190–1
Ξ★ Receptors, 1995
Ξ★ The Modular Brain, 1995. ISBN 978–0–684–80126–1
Ξ★ Older and Wiser 1999
Ξ★ The Longevity Strategy: How to Live to 100 Using the Brain–Body Connection, 1999 ISBN 978–0–471–32794–3 (co–author: David Mahoney)
Ξ★ Mysteries of the Mind, 2000
Ξ★ Mozart’s Brain and the Fighter Pilot, 2001. ISBN 978–0–609–81005–7
Ξ★ Poe’s Heart and the Mountain Climber, 2004
Ξ★ The New Brain:, 2004
Ξ★ The Naked Brain, 2007
Ξ★ Think Smart: A Neuroscientist’s Prescription for Improving Your Brain’s Performance, 2009. ISBN 1–59448–873–8
Ξ★ The Big Questions: Mind, 2012.
Website: http://www.richardrestak.com/
The American Scholar: Laughter and the Brain
Ξ★ https://theamericanscholar.org/laughter-and-the-brain/#.VhIu3HrtlBc
Notes*:
Mir Qazi
Ξ★ Mir Qazi (Urdu: مير أيمال كانسي), [narozen 10 února 1964 (nebo 1. ledna 1967)] byl pákistánský útočník, zapojen do střelby v ústředí CIA v Langley ve Virginii v roce 1993. Při incidentu, Kasi zabil dva zaměstnance CIA a zranil další tři, pak uprchl do Pákistánu. Později byl zatčen, vrácen do USA, obžalován, odsouzen a popraven 14. listopadu 2002 věku 38 nebo 35 v nápravném zařízení v Greensville, Jarratt, Virginia, Spojené státy americké.
RICHARD RESTAK Ξ★ Richard Restak (narozen 1942) je americký neurolog, neuropsychiatr, spisovatel a profesor. Je autorem více než 20~ti knih o lidském mozku a lidském chování. Obzvláště mne zaujala kniha s názvem “Mozart’s Brain: Fighter Pilot”. V jejím úvodu m.j. píše:
Ξ★ “Metrodorus, řecký spisovatel z 1. století př. n. l., šokoval své přátele a kolegy svou schopností zapamatovat si rozhovory, z nichž některé měl s nimi i několik let dříve. Opravdu, Řekové tak uctívali paměť, že se to časem transformovalo do bohyně Mnemosyné, matky múz.
Ξ★ Ale největší přínos Řeků do našeho současného chápání paměti bylo naléhání, počínaje Platónem, že paměť by mohla být vyškolena. Vznikla tím osvobozující myšlenka, že nemusíme prostě jen akceptovat naše přirozené nadání pro paměť nebo jeho nedostatek. Můžeme přijmout zvláštní kroky k jejímu zlepšení. To samé lze říci o všech ostatních složkách poznání.” [“Mozart’s Brain: Fighter Pilot”]
Ξ★ Možná nejlepší je začít knihou “Brainscapes”: je ideálním úvodem pro laiky o zdrojích všeho, co z nás dělá lidi, napsal jeden “z nejvýznamnějších světových vědeckých myslitelů.” — (Scientific American)
Ξ★ Restak si udržuje soukromou lékařskou praxi v neurologii a neuropsychiatrii ve Washingtonu, D.C., kde je také klinickým profesorem neurologie v nemocnici George Washington University School of Medicine and Health.
Ξ★ Objevil se také jako znalec pro obhajobu v soudním high~profilu obžalovaného Mir Aimal Kasiho. Tento Pákistánec byl obviněn v r. 1993 ze střelby na ústředí CIA v Langley ve Virginii. Během soudního přelíčení Restak dosvědčil, že Kasimu chybí tkáň v jeho čelním laloku, je tedy vrozenou vadou, která ovlivnila jeho schopnost posoudit důsledky svých činů.*
Materiál dále obsahuje článek s názvem (viz odkaz a link):
Ξ★ “Může nám humor pomoci lépe pochopit nejkomplexnější enigmatický orgán v lidském těle?”
Ξ♥ “S dovolením, rád připojím svůj vlastní názor na to, proč nejsem homosexuál: jednoduše proto, že miluju humor a humor je příliš variabilní, heterogenní, eklektický a multiplexní na to, abych jím byl. Nemluvě o přitažlivosti ženského těla, že?” — Ben Tais Amundssen
Některé zmínky a výroky
Ξ★ Evolucionista Michael C. Corballis uvádí, že „mezi lidmi a ostatními primáty je nápadná mezera . . . ‚Náš mozek je třikrát větší, než bychom očekávali u primáta našich proporcí.‘“ A neurolog Richard M. Restak vysvětluje: „[Lidský] mozek je ve známém vesmíru jediný orgán, který se pokouší pochopit sám sebe.“
Duševní čilost
Ξ★ Je pravda, že mladší lidé si obvykle dokážou vybavit určitá fakta rychleji. Když „pomineme hledisko rychlosti,“ říká neurolog Richard Restak, „tak starší lidé většinou dosahují přinejmenším stejného výkonu jako ti mladší.“ Pokud někdo má přiměřené vzdělání a navykl si rozvíjet své myšlenkové schopnosti, není pro něj ve stáří problém učit se, pamatovat si fakta, a určité schopnosti dokonce i zlepšovat.
Neuvěřitelný mozek
Ξ★ A neuvěřitelný je především lidský mozek — obsahuje nejméně deset miliard neuronů, z nichž každý má možná přes tisíc synapsí neboli bodů, v nichž se stýká s jinými nervovými buňkami. Neurolog dr. Richard Restak říká: „Celkový počet spojení v rozsáhlé síti mozkového neuronového systému je skutečně astronomický.“ (The Brain [Mozek]) A dodává: „V mozku může být deset až sto bilionů synapsí.“ Pak pokládá případnou otázku: „Jak se mohl orgán jako mozek, který obsahuje deset až sto miliard buněk, vůbec vyvinout z jediné buňky, z vajíčka?“ Je mozek výsledkem vrtochů a šťastných náhod neosobní přírody? Nebo je za tím vším inteligentní záměr?
Mozek
Ξ★ Ještě větší zvláštností je vývoj mozku — nejzáhadnější části zázraku, kterým je člověk. Buňky mozku se začínají formovat tři týdny po početí. Časem se do lidského mozku natěsná více než sto miliard nervových buněk, kterým se říká neurony — je jich tolik, kolik je hvězd v Mléčné dráze.
Ξ★ „Každá z nich dostává informace od deseti tisíc jiných neuronů v mozku,“ uvedl časopis Time, „a posílá signály k tisícům dalších nervových buněk.“ Neurofyziolog Gerald Edelman ohledně případných kombinačních možností mozku řekl: „Mozková tkáň o velikosti zápalkové hlavičky obsahuje asi miliardu nervových spojení, a ty se mohou kombinovat mnoha způsoby; jejich počet je více než astronomický — řádově je to deset s miliony nul.“
Ξ★ Jakou potenciální kapacitu to mozku poskytuje? Astronom Carl Sagan řekl, že lidský mozek může obsahovat informace, které „by zaplnily asi dvacet milionů knih, tedy tolik, kolik jich je v největších knihovnách světa“. Autor George Leonard šel ještě dále, když prohlásil: „Snad můžeme nyní předložit neuvěřitelnou hypotézu: Je možné, že definitivní tvůrčí kapacita mozku je ve skutečnosti nekonečná.“
Ξ★ Následující prohlášení nás tedy nemusí překvapit: „Mozek,“ řekl James Watson, molekulární biolog a spoluobjevitel fyzikální struktury DNA, „je nejsložitější věc, jakou jsme dosud v našem vesmíru objevili.“ Neurolog Richard Restak, který nemá rád přirovnávání mozku k počítači, řekl: „Jedinečnost mozku pramení z faktu, že nikde ve známém vesmíru není nic, co by mozek byť jen vzdáleně připomínalo.“
Ξ★ Neurofyziologové říkají, že během současné délky života využijeme jen malou část potenciální kapacity mozkových schopností, podle jednoho odhadu pouze 1/10 000 neboli 1/100 z jednoho procenta. Uvažujte: Je logické, abychom dostali mozek s tak zázračnými schopnostmi, když ho nikdy plně nevyužijeme? Není naopak logické, že když má lidstvo nekonečnou schopnost učit se, bylo vlastně vytvořeno k tomu, aby žilo věčně?
Učení začíná již v lůně matky
Ξ★ Počátky mozku jsou nepatrné, avšak jeho konečná podoba je skutečně neobyčejná! Vývoj mozku začíná ve třetím týdnu těhotenství v podobě tenké buněčné blány zvané neurální destička. Neurolog Richard M. Restak hovoří o tom, jak vypadá mozek ke konci těhotenství: „Z tohoto nenápadného počátku se však vyvine nejúžasnější orgán, jaký ve vesmíru známe.“ Proces vývoje mozku začíná s přibližně 125 000 buňkami a pokračuje rychlostí 250 000 buněk za minutu. R. Restak dodává: „Z množících se buněk se nakonec stává zhruba sto miliard neuronů, které jsou základem všech funkcí mozku.“
Ξ★ Mozek roste a mezi jednotlivými neurony se utvářejí spojení. Tato spojení, zvaná synapse, se poprvé objevují v osmém týdnu, rozvíjejí se a brzy jejich počet dosahuje miliónů. Začínají v mozku embrya plnit rozmanité funkce. Touto dobou — ke konci druhého měsíce těhotenství — ‚je již položen základ všemu, co bude obsahovat tělo plně vyvinutého lidského tvora,‘ uvádí kniha Ett barn blir till, která si získala širokou popularitu a v Československu vyšla ve slovenštině pod názvem Čakáme dieťatko. Všechny části těla jsou na svém místě; v této fázi již nehovoříme o zárodku. Nastává stadium růstu a vývoje plodu. Přesto se zastánci potratů odvažují tvrdit, že dítě v této fázi ještě nežije. (zdroj: jw.org)Receptory / Receptors
Ξ★ What if there was a pill you could take that would change you from an introvert into the extrovert you always wanted to be? Or if there were readily available capsules to raise your spirits when you wanted to feel “up”, or to ease you into blissful relaxation when that was your aim?
Ξ★ In Receptors, Dr. Richard M. Restak, acclaimed author of The Brain and The Mind, leads us on a fascinating — and sometimes disquieting — scientific adventure into the remarkable new advances in brain research that are making such transformations a reality. He begins this search in the primeval regions of Central and South America, where for countless years native peoples have employed “sacred plants” to open new doors of perception by literally altering their minds. Along the way he introduces us to the early pioneers in the development of drugs that made possible the treatment of many mental disorders. And he takes us into the laboratories of today’s molecular chemists and neuroscientists who are creating drugs that will change our brains in ways that only a few years ago seemed the stuff of science fiction. Dr. Restak lucidly describes the extraordinary discoveries in mapping the brain and deciphering the functions of neurotransmitters, the chemical molecules that convey messages between neurons, and receptors, the sites on the target neurons to which these messenger molecules attach. Communication is their function, and it is now clear that disturbances that affect this communication underlie not only mental illnesses but also lesser conditions like performance anxiety or hyperactivities. Indeed, it now seems clear that neurotransmitter~receptor interactions have a critical role in normal as well as aberrant behaviors. They lie at the root of basic personality and temperament, playing an important part in making us moody or exuberant, shy or outgoing, passive or assertive.
Ξ★ Most compelling of all, Dr. Restak shows how recent discoveries are making it possible for scientists to alter the brain with “designer drugs” that hold out the possibility of slowing down or preventing the decline in memory that typically accompanies aging; reversing substance addiction; relieving, and ultimately perhaps even curing, such brain diseases as schizophrenia, Parkinson’s, and Alzheimer’s. The promise of drugs like these raises no qualms; they are as unambiguously beneficial as antibiotics for a physical alignment. But also on the horizon is the very real likelihood that it will be possible to “design” our own brains, enriching memory; enhancing intelligence, heightening pleasure, concentration, and creativity, and changing our basic personalities. How are we to assess chemical substances like these? How do we cope with the ethical dilemmas such godlike power poses? From the levitating ointments of medieval — “witches” to the magic mushrooms of southern Mexico, from the LSD of the psychedelic age to the latest discoveries of today’s psychopharmacologists, Dr. Restak provides a vivid and lucid account of humanity’s unceasing effort to decode the mysteries of the human brain — mysteries whose ultimate solutions grow daily more imminent. (excerpt)
Think Smart
Introduction
Ξ★ “What should I do to keep my brain working at its best?”
I’m frequently asked that question. It makes sense, as I’ve written eighteen books about the human brain. But I recently decided to undertake a personal odyssey aimed at discovering what I can do to improve my brain. This seemed especially important, since I will soon be at an age when brain function typically declines unless deliberate steps are taken to maintain it.
Ξ★ I come to this task from a unique vantage point, based on my experience as both a neurologist and an author. Over the years, I’ve become acquainted with many of the world’s foremost neuroscientists (brain researchers). I’ve talked to them in personal conversations with them during neuroscience meetings, observed them in their laboratories, and read their published writings in which they explain their discoveries. What could be more natural, I wondered, to ask these brain scientists, the best in their field, “What are you doing to keep your brain functioning at its best?”
Ξ★ Their answers often surprised me. And I suspect they will surprise you.
Using their answers, coupled with my own research in the cutting~edge brain research, I’ve set out in these pages my program to improve your brain’s functioning. It can be used by anyone interested in developing and maintaining an optimally functioning brain. Young or old, rich or poor, male or female, these insights will help your brain to be more efficient, more effective and more engaged as you go forward in life.
The Naked Brain
Ξ★ “Richard Restak compresses a lot of scientific data into accessible language and keeps the narrative conversational. Although intended for a general audience, this informative and entertaining book could also appeal to scholars.” — Library Journal Reviews, July 15, 2006
Ξ★ “this book offers a fascinating glimpse into how our brains are built.” — Publishers Weekly Reviews, June 19, 2006
Bibliography:
Ξ★ Pre– Meditated Man, 1977
Ξ★ The Brain: The Last Frontier, 1980
Ξ★ The Self Seekers, 1982
Ξ★ The Brain, 1984
Ξ★ The Infant Mind, 1986
Ξ★ The Mind, 1988
Ξ★ The Brain Has a Mind of Its Own, 1991
Ξ★ Brainscapes: An Introduction to What Neuroscience Has Learned About the Structure, Function, and Abilities of the Brain, 1995. ISBN 978–0–7868–8190–1
Ξ★ Receptors, 1995
Ξ★ The Modular Brain, 1995. ISBN 978–0–684–80126–1
Ξ★ Older and Wiser 1999
Ξ★ The Longevity Strategy: How to Live to 100 Using the Brain–Body Connection, 1999 ISBN 978–0–471–32794–3 (co–author: David Mahoney)
Ξ★ Mysteries of the Mind, 2000
Ξ★ Mozart’s Brain and the Fighter Pilot, 2001. ISBN 978–0–609–81005–7
Ξ★ Poe’s Heart and the Mountain Climber, 2004
Ξ★ The New Brain:, 2004
Ξ★ The Naked Brain, 2007
Ξ★ Think Smart: A Neuroscientist’s Prescription for Improving Your Brain’s Performance, 2009. ISBN 1–59448–873–8
Ξ★ The Big Questions: Mind, 2012.
Website: http://www.richardrestak.com/
The American Scholar: Laughter and the Brain
Ξ★ https://theamericanscholar.org/laughter-and-the-brain/#.VhIu3HrtlBc
Notes*:
Mir Qazi
Ξ★ Mir Qazi (Urdu: مير أيمال كانسي), [narozen 10 února 1964 (nebo 1. ledna 1967)] byl pákistánský útočník, zapojen do střelby v ústředí CIA v Langley ve Virginii v roce 1993. Při incidentu, Kasi zabil dva zaměstnance CIA a zranil další tři, pak uprchl do Pákistánu. Později byl zatčen, vrácen do USA, obžalován, odsouzen a popraven 14. listopadu 2002 věku 38 nebo 35 v nápravném zařízení v Greensville, Jarratt, Virginia, Spojené státy americké.