∴♦∴ Nějakou dobu jsme věděli, že Teho Teardo je jedním z nejzajímavějších ultra~experimentálních hudebníků na italské scéně, ale když jsme o tom mluvili před několika měsíci, velmi nás zaměstnávalo, co asi by jeho další práce měla obnášet: disk pověřený nadací Feltrinelliho a inspirovaný „Encyklopedií Diderota a D’Alemberta, základní kámen osvícenství osmnáctého století. 6. března bylo toto album konečně vydáno: „Ellipses dans l’harmonie — Lumi in the dark“ je posledním úsilím hudebníka, ambiciózní moderní transpozice jednoho z nejdůležitějších textů v historii lidstva. Genéza tohoto projektu je způsobena cíleným setkáním ředitele Nadace Feltrinelliho — Massimiliana Tarantina, a samotného Tearda, pozvaného do archivu nadace, protože hostí kopii „Utopie“ Thomase Mora (Oct. 1529 ~ May 1532), anglického humanisty 16. století, což byl pro něj velmi drahý text. Jakousi prozřetelností, (či to bylo dáno friuliánskou kulturou a tradicí), putoval po nekonečných chodbách archivu a ocitl se před původním dílem Encyclopèdie. Fascinován vnitřním obsahem rozhodl se použít intuice k vytvoření „Ellipsis dans l’harmonie“. Slovy samotného Tearda: „Je to druh sampleru před třemi stoletími, který dosud nikdo nikdy nepoužil. Pokud vím, klasičtí hudebníci si tento text neuvědomují“.
Notes:
♦ Utopie (Utopia, 1516) je latinsky psané dílo anglického humanisty 16. století, Thomase Mora. Kniha vypráví o životě na fiktivním ostrově Utopia (řecky ú~topos, tj. „ne~místo“). Vypravěčem je námořník Rafael Hythlodaios („Tlachal“), který na Utopii strávil mnoho času a poznal tamější státní zřízení, chod země a zvyky zdejších obyvatel. Kniha sestává ze dvou částí, první je kritikou současné evropské společnosti, druhá pojednává o Utopii.
♦ V Utopii neexistuje soukromé vlastnictví, obyvatelé žijí skromně a prostě: navštěvují společné jídelny, společně obdělávají půdu a konají řemeslné práce. More navazuje na utopická díla svých předchůdců, mezi něž můžeme počítat již Platóna s jeho Ústavou. Morovými následovníky pak byli například Tommaso Campanella („O slunečním státě“, 1623) a Francis Bacon („Nová Atlantis“, 1627).
Notes 2:
♦ Hudební bohatství Friuli~Venezia Giulia (Furlanija ~ Julijska krajina) je v průběhu staletí úzce spjato s politickými bohatstvími, které mají co do činění s blízkostí velké námořní republiky Benátky a rakousko~uherské říše a těžce napadnutou oblastí během první světové války. Četné příchody a odchody různých etnických skupin v této části Itálie vedly ke kulturní a hudební rozmanitosti. Furlana byl tanec pojmenovaný od Friuli, který se stal velmi populárním v Benátkách, poté byl přijat francouzským královským soudem a posléze se rozšířil po celé Evropě. Používal jej Johann Sebastian Bach a mnoho dalších hudebníků. Mohlo by to však mít slovanský původ.
Location: Pordenone ~ Roma, Italy
Genre: Contemporary/Experimental/Soundscape
Album release: March 6th, 2020
Record Label: Specula
Duration: 42:01
Tracks:
01. Cadence féminine 4:11
02. Ellipsis dans la mélodie 4:16
03. Effet et marque du Bombo 5:32
04. Chant primitif 3:40
05. Systehme de Mr Kirnberger 3:16
06. Canone chiuso 3:36
07. Origine de l’accord 4:32
08. Martellements de Loulié 3:30
09. Césures rélatives 1:58
10. Ellipsis dans l’harmonie 7:30
Credits/Musicians:
⇑ Produced by Fondazione Giangiacomo Feltrinelli, Milano.
⇑ Music written, recorded, mixed and produced by Teho Teardo at The Basement, Roma, April 2018 — October 2019
⇑ Other recordings took place at Villa Manin, Passariano on December 2018.
⇑ Harpsichord recorded in Napoli at Fondazione Pietà de Turchini.
⇑ Teho Teardo — baritone guitar, electric guitar, lap steel, piano, rhodes piano, bass, synths, electronics, celesta, harpsichord, bells, percussions, objects.
⇑ Erik Friedlander, Laura Bisceglia, Giovanna Famulari, Antonino Puliafito — cello
⇑ Lucia Cremonesi, Ambra Chiara Michelangeli — viola
⇑ Vanessa Cremaschi, Elena De Stabile, Lucy Passante Spaccapietra, Diana Perez Tedesco — violin
⇑ Giorgia Poli, Igor Legari — double bass
⇑ Gabriele Coen — bass clarinet
⇑ Massimo de Mattia — flutes
⇑ Susanna Buffa — voice
⇑ Iris Teardo — celesta
Orchestra at Villa Manin:
⇑ Chiara Antonutti, Anna Apollonio, Caterina Picotti, Lucia Premerl, Marco Toso — violin
⇑ Margherita Cossio, Giovanni Boscarato, Rosanna Romagnoli — viola
⇑ Mara Grion, Luca Cividino — cello
⇑ Donata Paduano, Paolo Mazzoleni, Luca Zuliani — double bass
⇑ Tech assistance — Roberto Iandolo
⇑ Mastering — Michael Schwabe at Monoposto, Dusseldorf
⇑ Photos — Teho Teardo, Roberto Losurdo
⇑ Layout Mirco Muner
⇑ Thanks to Massimiliano Tarantino, Carlo Feltrinelli and the amazing stuff at Fondazione Giangiacomo Feltrinelli: Francesca Audisio, Spartaco Puttini, Vittore Armanni, Marianna Pelucchi, Anna Wizemann, Manuela Barone, Giovanni Sanicola.
⇑ Thanks to CSS, Teatro di innovazione del Friuli Venezia Giulia for inviting me at Dialoghi — Residenze delle arti performative a Villa Manin 2018-2020, Alberto Bevilacqua, Rita Maffei, Fabrizia Maggi, Luisa Schiratti, Elisa Dall’Arche, Anna Rita Deperini.
⇑ Thank you Marco Stangherlin at Wakeupandream, Francesco Fazzi, Andrea Leonardi, Giovanni Arcadu, Daniele Della Vedova, Elia Falaschi, Simone Palma, Charles Fréger, Nicola Vannini, Simone Rossi at Audioglobe, Federica Castaldo, Adelaide Mascolo, Luca Ravagni, Enda Walsh, Anne Clarke, Paul Fahy, Jim Coleman, Stuart Staples, Blixa Bargeld, Elisabetta Pacini at Specula, Giacomo & Iris Teardo.
⇑ Press Guido Gaito, Italy, Zoe Miller, UK.
⇑ Produced by: Teho Teardo
Description:
⊕⇑⊗ Massimiliano Tarantino, il direttore della Fondazione Giangiacomo Feltrinelli, mi ha invitato a visitare l’archivio della Fondazione, una sorta di wunderkammer a Milano.
Conoscendo il mio interesse per l’Utopia, mi ha fatto sapere che l’archivio custodiva una copia del testo di Thomas More. Mi ha poi chiesto se fossi interessato a scrivere musica ispirata a quel testo o a qualche altro libro presente nell’archivio.
⊕⇑⊗ Così mi sono perso in quei circa dieci chilometri di libri fino a quando, casualmente, mi imbatto nella prima edizione de L’Encyclopédie di Diderot e d’Alembert.
⊕⇑⊗ L’Encyclopédie contiene diverse partiture, non si tratta di esercizi o composizioni, ma di esempi che hanno lo scopo di insegnare a scrivere un contrappunto, una cadenza, oppure come lavorare con l’armonia.
⊕⇑⊗ In altre parole è una sorta di campionatore di tre secoli fa che finora nessuno ha mai utilizzato.
⊕⇑⊗ Dopo i fasti dell’Illuminismo è probabile che la sezione musicale sia lentamente scivolata nell’oblio dell’oscurità.
⊕⇑⊗ Oggi i musicisti di estrazione classica non sono a conoscenza di questo testo, a quanto mi risulta.
⊕⇑⊗ Inizialmente è stato il carattere impositivo di quelle partiture che mi ha spinto a suonare ciò che c‘era scritto come fosse una guida, un riferimento per immaginare e scrivere musica nuova.
∴♦∴ E’ stato come suonare con un fantasma, qualcuno che apparteneva ad una comunità rappresentata qui dalle proprie regole, esempi chiari di gesti musicali devoti ad un mondo che non esiste più.
∴♦∴ Non ero interessato a rinnovare la musica del 1700, quella ha già una sua vita, indipendentemente dai secoli.
⊕⇑⊗ Io ho trovato una mappa antica e ho pensato di utilizzarla per una passeggiata avventurosa in luoghi in cui non sono mai stato.
⊕⇑⊗ Questo mi ha portato a registrare tutte le partiture dell’Encyclopédie, raccoglierle in un archivio di memorie sonore e, successivamente, scrivere musica che tenesse in considerazione quelle regole. 
Senza nostalgia.
∴♦∴ Mappa e campionatore qui sono sinonimi fino a divenire complici per scovare altre traiettorie nel suono e tra le risonanze che ho incontrato, perché quelle memorie continuano a parlare di sé e del tempo che è stato.
Amo lavorare con regole precise fino a quando arrivo ad un punto in cui mi libero di loro per ritrovarmi altrove.
La speranza è di ritrovarsi diversi.
⊕⇑⊗ Nella metà del 1700, quando l’Encyclopèdie venne pubblicata divenne il testo cardine dell’Illuminismo, dovette lottare contro la chiesa e la sua censura, ma ebbe un impatto tale sulla società fino a contribuire alla Rivoluzione Francese.
∴♦∴ La mia connessione con questo testo quindi non è solamente artistica, c’è anche un aspetto politico: dopo circa tre secoli questa pubblicazione è ancora qui.
∴♦∴ Mi domando se anche noi saremo qui fra trecento anni perché la nostra è un’epoca caratterizzata da nuovi oscurantismi.
⊕⇑⊗ Sento necessitiamo di più luce in questo momento, vorrei potessimo recuperare una parte dello spirito illuminista per affrontare la nostra contemporaneità. Sarebbe un atto politico e sarebbe rivoluzionario. Teho Teardo
Website: http://www.tehoteardo.com/
Vittorio Command: https://www.rockit.it/articolo/teardo-teho-illuminismo-album