Thurston Moore — By The Fire (Sept. 25, 2020)
♣ Je zřejmé, že osobní krize a rozpad manželství ho nevzdálil od hmatníku. Jinými slovy, zdá se, že Moore je nastaven na životní prostředí, aniž to očekával a předstíral, na perfektní arénu pro umělecký reset uprostřed časově ne tak vzdáleného negativního ohlasu v tisku. Oheň může být navždy útulnou, uklidňující a život zachraňující silou. Plameny mají také moc nekontrolovatelně zuřit a zničit vše, co jim stojí v cestě. By The Fire poskytuje hudební vyjádření obou těchto kvalit: skvěle vyváženou směs krásy a obrušování — autentickou ‚ohnivou hudbou‘, kterou si můžete vypůjčit z lyrické desky alba.
♣ Toto je sedmé sólové album Thurstona Moora v obsazení: Deb Googe (My Bloody Valentine) na basu a doprovodné vokály, Jon Leidecker aka ‚Wobbly‘ (z Negativlandu) na elektroniku, James Sedwards na kytaru a Steve Shelley ze Sonic Youth jako i Jem Doulton, střídající se na bicí. Před izolací během pandemie Covid pracoval Thurston v nahrávacích studiích v severním Londýně až do třetího března roku 2020, aby toto album dokončil.
♣ By The Fire je hudba v plamenech. 2020 je náš čas na radikální změnu a kolektivní povědomí a Thurston Moore napsal devět osvícenských písní, které vyšly ve světě v ohni. Tato nahrávka vychází z perspektivou, že „hudba je léčivou silou vesmíru“ od Alberta Aylera a nabízí písně jako plameny duhové energie, kde se síla lásky stává naším povoláním. Jedná se o milostné písně v době, kdy kreativitou je naše důstojnost, naše demonstrace proti silám útlaku. By The Fire je shromáždění, skupina míru — písně v zápalu okamžiku. Některé písně mají obsazení všech hudebníků, jiné jsou sólová kytara a zpěv.
♣ „Dech“ přichází jako dlouhý a okouzlující epos, statečně stříhá z křehkých kytarových linek do organizovaného chaosu s rozdrobenými notami a poté zpět do pulzujících groovů. Je to zvuk někoho, kdo se uvolnil a rozházel křivky. „Siréna“ drží pocit duchovní bezstarostnosti, nespěchá, aby se kamkoli dostala, vítá příliv a odliv jako by téměř tušila, kdy kompozice končí.
♣ The sound of a questing spirit pushing at the parameters of unlimited freedom...
Born: 25 July 1958 in Coral Gables, FL ~ Bethel, CT
Location: London, UK
Album release: SEPTEMBER 25, 2020
Record Label: Daydream Library Series
Duration: 82:18
Tracks:
01. Hashish 5:47
02. Cantaloupe 4:44
03. Breath 10:48
04. Siren 12:18
05. Calligraphy 5:21
06. Locomotives 16:49
07. Dreamers Work 4:57
08. They Believe In Love [When They Look At You] 7:51
09. Venus 13:45
REVIEW
By Janne Oinonen ⌊23 SEPTEMBER 2020, 09:00 BST⌋ Score: 8
ζ≡• References to fearlessly out~there cult jazz icons Alice Coltrane and Albert Ayler, and the album mission statement’s talk of ‘rainbow energy’ (which provides a primer for the often unabashedly florid poetics of the lyrics, many of them written by London poet Radieux Radio) might make you prepare or brace yourself (depending on your tolerance levels for gnarly noise freak~outs) for a dose of the experimental improv instincts ever~prolific Moore frequently indulges in his numerous side projects.
ζ≡• Although a number of tracks expand and stretch out well past the 10~minute mark, By The Fire remains free of wanton noodling. Even the vast mass of chiming and growling guitars and busily galloping hi~hats on the album’s sole instrumental “Venus” sounds thoroughly purposeful, whilst also coming across as totally untamed; an uncompromising slab of (mainly) guitar~generated noise that resembles a more palatable, even strangely beautiful version of Lou Reed’s famously difficult feedback opus Metal Machine Music.
ζ≡• The shorter tracks trod down more familiar paths. The riff~driven “Cantaloupe” could be a sludge/stoner~friendly cousin of cuts from Rather Ripped, the final Sonic Youth album from 2006, propelled by a delicious contrast between Moore’s trademark odd (de)tunings and James Sedward‘s soaring psych~fuzz guitar heroics. A duet for two (almost) acoustic guitars, “Dreamers Work” could have been a highlight of Moore’s folky solo album Demolished Thoughts (2011). But it is the lengthier cuts where By The Fire properly hits its stride.
ζ≡• As a cofounder of NYC art/punk~rock icons Sonic Youth, Moore’s no stranger to marathon workouts. The epics on By The Fire, however, seem drastically different from the abstract explorations of the enduring mind~bending potential of guitar of the old classics. Whilst also pulsating with raw urgency, these extended pieces feel thoroughly composed, with Neu! and Can~derived repetition, the same part repeated with minimalist variations until optimal hypnosis levels are reached, crashing into snippets of conventional (and very strong) songcraft and moments of lyrical beauty (“Siren”) or outbreaks of distress signal~esque white noise (“Breath”).
ζ≡• Or both, as in the case of 16~minute centrepiece “Locomotives”, a startlingly powerful compendium of massed guitar noise and protean rhythms proceeding with the unstoppable force of an overheated steam engine, before unexpectedly bursting into a song and then dissolving into deformed jangle akin to a speeding train derailing, noisily. It, and the rest of this thoroughly inspired, powerful album, is much more interested in showcasing the textures and interplay of the band (including My Bloody Valentine’s Deb Googe on bass) than individual showing~off. The result isn’t just Moore’s finest solo album: this is some of the most remarkable music he’s ever been involved in.
ζ≡• https://www.thelineofbestfit.com/
Also:
By Rhys Buchanan ⌊24th September 2020⌋ Score: ★★★★
ζ≡• https://www.nme.com/reviews/album/thurston-moore-by-the-fire-review-2759374
Website: https://www.thurstonmoore.com/
Website: http://jemdoulton.com/
Twitter: https://twitter.com/nowjazznow
FB: https://www.facebook.com/ThurstonMooreOfficial/
INSTA: https://www.instagram.com/thurstonmoore58/
♣ Toto je sedmé sólové album Thurstona Moora v obsazení: Deb Googe (My Bloody Valentine) na basu a doprovodné vokály, Jon Leidecker aka ‚Wobbly‘ (z Negativlandu) na elektroniku, James Sedwards na kytaru a Steve Shelley ze Sonic Youth jako i Jem Doulton, střídající se na bicí. Před izolací během pandemie Covid pracoval Thurston v nahrávacích studiích v severním Londýně až do třetího března roku 2020, aby toto album dokončil.
♣ By The Fire je hudba v plamenech. 2020 je náš čas na radikální změnu a kolektivní povědomí a Thurston Moore napsal devět osvícenských písní, které vyšly ve světě v ohni. Tato nahrávka vychází z perspektivou, že „hudba je léčivou silou vesmíru“ od Alberta Aylera a nabízí písně jako plameny duhové energie, kde se síla lásky stává naším povoláním. Jedná se o milostné písně v době, kdy kreativitou je naše důstojnost, naše demonstrace proti silám útlaku. By The Fire je shromáždění, skupina míru — písně v zápalu okamžiku. Některé písně mají obsazení všech hudebníků, jiné jsou sólová kytara a zpěv.
♣ „Dech“ přichází jako dlouhý a okouzlující epos, statečně stříhá z křehkých kytarových linek do organizovaného chaosu s rozdrobenými notami a poté zpět do pulzujících groovů. Je to zvuk někoho, kdo se uvolnil a rozházel křivky. „Siréna“ drží pocit duchovní bezstarostnosti, nespěchá, aby se kamkoli dostala, vítá příliv a odliv jako by téměř tušila, kdy kompozice končí.
♣ The sound of a questing spirit pushing at the parameters of unlimited freedom...
Born: 25 July 1958 in Coral Gables, FL ~ Bethel, CT
Location: London, UK
Album release: SEPTEMBER 25, 2020
Record Label: Daydream Library Series
Duration: 82:18
Tracks:
01. Hashish 5:47
02. Cantaloupe 4:44
03. Breath 10:48
04. Siren 12:18
05. Calligraphy 5:21
06. Locomotives 16:49
07. Dreamers Work 4:57
08. They Believe In Love [When They Look At You] 7:51
09. Venus 13:45
REVIEW
By Janne Oinonen ⌊23 SEPTEMBER 2020, 09:00 BST⌋ Score: 8
ζ≡• References to fearlessly out~there cult jazz icons Alice Coltrane and Albert Ayler, and the album mission statement’s talk of ‘rainbow energy’ (which provides a primer for the often unabashedly florid poetics of the lyrics, many of them written by London poet Radieux Radio) might make you prepare or brace yourself (depending on your tolerance levels for gnarly noise freak~outs) for a dose of the experimental improv instincts ever~prolific Moore frequently indulges in his numerous side projects.
ζ≡• Although a number of tracks expand and stretch out well past the 10~minute mark, By The Fire remains free of wanton noodling. Even the vast mass of chiming and growling guitars and busily galloping hi~hats on the album’s sole instrumental “Venus” sounds thoroughly purposeful, whilst also coming across as totally untamed; an uncompromising slab of (mainly) guitar~generated noise that resembles a more palatable, even strangely beautiful version of Lou Reed’s famously difficult feedback opus Metal Machine Music.
ζ≡• The shorter tracks trod down more familiar paths. The riff~driven “Cantaloupe” could be a sludge/stoner~friendly cousin of cuts from Rather Ripped, the final Sonic Youth album from 2006, propelled by a delicious contrast between Moore’s trademark odd (de)tunings and James Sedward‘s soaring psych~fuzz guitar heroics. A duet for two (almost) acoustic guitars, “Dreamers Work” could have been a highlight of Moore’s folky solo album Demolished Thoughts (2011). But it is the lengthier cuts where By The Fire properly hits its stride.
ζ≡• As a cofounder of NYC art/punk~rock icons Sonic Youth, Moore’s no stranger to marathon workouts. The epics on By The Fire, however, seem drastically different from the abstract explorations of the enduring mind~bending potential of guitar of the old classics. Whilst also pulsating with raw urgency, these extended pieces feel thoroughly composed, with Neu! and Can~derived repetition, the same part repeated with minimalist variations until optimal hypnosis levels are reached, crashing into snippets of conventional (and very strong) songcraft and moments of lyrical beauty (“Siren”) or outbreaks of distress signal~esque white noise (“Breath”).
ζ≡• Or both, as in the case of 16~minute centrepiece “Locomotives”, a startlingly powerful compendium of massed guitar noise and protean rhythms proceeding with the unstoppable force of an overheated steam engine, before unexpectedly bursting into a song and then dissolving into deformed jangle akin to a speeding train derailing, noisily. It, and the rest of this thoroughly inspired, powerful album, is much more interested in showcasing the textures and interplay of the band (including My Bloody Valentine’s Deb Googe on bass) than individual showing~off. The result isn’t just Moore’s finest solo album: this is some of the most remarkable music he’s ever been involved in.
ζ≡• https://www.thelineofbestfit.com/
Also:
By Rhys Buchanan ⌊24th September 2020⌋ Score: ★★★★
ζ≡• https://www.nme.com/reviews/album/thurston-moore-by-the-fire-review-2759374
Website: https://www.thurstonmoore.com/
Website: http://jemdoulton.com/
Twitter: https://twitter.com/nowjazznow
FB: https://www.facebook.com/ThurstonMooreOfficial/
INSTA: https://www.instagram.com/thurstonmoore58/