OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Úvodní stránka » EDITORIAL » Ty užitečné pomyslné čáry
Ty užitečné pomyslné čáry
OD DOPISOVATELE TAIS AWARDS V BRITÁNII

650, Royal Observatory Greenwich Brandmark

           Ty užitečné pomyslné čáry
OD DOPISOVATELE TAIS AWARDS V BRITÁNII
Ø   PODÍVEJTE se na glóbus nebo na mapu světa. Všimli jste si, že všechno je pokryto sítí svislých a vodorovných čar? Bezpochyby rychle poznáte, že vodorovná čára uprostřed mapy je rovník. Ale co ty další? Co ony?
Ø   Tyto čáry jsou rovnoběžky a poledníky. Rovnoběžky, které jsou na vaší mapě vodorovné, spojují místa zemského povrchu, která jsou stejně daleko od rovníku. Naproti tomu poledníky vedou od severu k jihu, od jednoho pólu ke druhému. Tolik si možná pamatujete z hodin zeměpisu. Ale k čemu tento systém čar slouží? Jak se používá a jak vznikl?


Přesně určíte, kde jste
Ø   Máme-li takový systém rovnoběžek, který protíná systém poledníků, polohu každého místa na zemském povrchu můžeme přesně určit dvěma veličinami, takzvanými souřadnicemi. Například New York můžete na mapě najít na 40°42’ s. š. a 74°0’ z. d. neboli 40 stupňů a 42 minut severně od rovníku a 74 stupňů západně od mezinárodně uznávaného nultého poledníku. To je poledník, který prochází londýnským předměstím Greenwich v Anglii. Když se tyto souřadnice uvádějí s přesností na sekundy, je možné stanovit polohu dokonce i jednotlivých budov ve městě. Například radnice v New Yorku leží na 40°42’45” s. š. a 74°0’23” z. d.
Ø   Od těchto čar jsou odvozeny i jednotky vzdálenosti. Délka námořní míle je vzdálenost mezi místem o zeměpisné šířce 1’ a rovníkem, měřeno podél poledníku. Póly jsou vzdáleny 90 stupňů neboli 5400 minut (90 x 60 = 5400) od rovníku, a proto jedna námořní míle je 1/5400 vzdálenosti mezi pólem a rovníkem. Střední námořní míle je tedy 1,8532 kilometru.
Ø   Schopnost určit přesně každou polohu je jistě ohromnou výhodou, zvlášť pro mořeplavce. Aby se však takový systém dal použít, musí mít určité vztažné body. Ø   Možností, která se pro měření zeměpisné šířky přímo nabízí, je rovník. Proč ale byl pro měření zeměpisné délky vybrán jako nultý poledník právě ten, který prochází Greenwichí? A jak vůbec vznikl celý ten nápad pokrýt všechny mapy těmi pomyslnými čarami?
Čáry, které mají historii
Ø   Pomyslných čar využil k určování polohy na zemském povrchu řecký astronom Hipparchos už ve druhém století př. n. l. Za výchozí linii si vybral čáru procházející řeckým ostrovem Rhodos a vzhledem k ní odčítal polohu na východ a na západ. Řeckému astronomovi z druhého století n. l. Klaudiu Ptolemaiovi se obecně připisuje prvenství v tom, že jako první zavedl systém podobný tomu, který se používá dnes. Jeho linie vyznačující zeměpisnou šířku byly rovnoběžné s rovníkem. Výchozím bodem pro měření zeměpisné délky byla čára procházející západním okrajem světa, jak byl tehdy znám. Tímto okrajem byly Ostrovy Šťastných, dnes známé jako Kanárské ostrovy.
Ø   Až v roce 1884 bylo dosaženo celosvětové dohody o tom, kde bude výchozí linie, od níž se bude určovat poloha směrem na východ a na západ. V tom roce se na Mezinárodní konferenci o meridiánu sešlo ve Washingtonu jedenačtyřicet delegátů z pětadvaceti zemí. Na hlavním poledníku bylo nezbytně nutné provádět astronomická měření, a proto delegáti dali přednost linii, která prochází dobře vybavenou observatoří. Drtivá většina zvolila čáru procházející Greenwichí v Anglii.
Cestování a časová pásma                         Φ  Meridian, Royal Observatory, Greenwich
Ø   Výběr Greenwiche za místo určující polohu hlavního poledníku nebyl náhodný. Od osmnáctého století si námořní kapitáni, kteří vyplouvali z rušného londýnského přístavu, všímali, že když se plaví na západ přes Atlantik, slunce vrcholí každý den o něco později. Věděli, že země se otočí každých čtyřiadvacet hodin o tři sta šedesát stupňů, a proto časový rozdíl jedné hodiny představuje patnáct stupňů zeměpisné délky od Greenwiche. Používání chronometrů nastavených podle hodin na greenwichské observatoři jim umožnilo, aby zjistili svou polohu na otevřeném moři prostě tím, že určili rozdíl mezi místním časem a časem Greenwichským. Když například byli na místě, kde slunce vrcholilo v půl čtvrté odpoledne greenwichského času (bylo 12.00 místního času), mohli si spočítat, že se nacházejí 52,5 stupně (15 x 3,5) západně od Greenwiche neboli poblíž východního pobřeží Newfoundlandu — pokud ovšem zůstali v téže zeměpisné šířce.
Ø   Zůstat v téže zeměpisné šířce neboli plavit se po rovnoběžce bylo jednoduché. Již před staletími si námořníci na severní polokouli všimli, že Severka neboli Polárka na rozdíl od většiny jiných hvězd v noci téměř zůstává na místě. Začali tedy odhadovat, jak daleko na severu nebo na jihu jsou, podle toho, jak vysoko nad obzorem byla tato hvězda. Když byli na otevřeném moři, věděli, že plují přímo na východ nebo přímo na západ, pokud tato hvězda byla stále ve stejné výšce.
Ø   Volba Greenwiche jako nultého poledníku měla pro Anglii i jiné výhody. S nástupem železniční dopravy bylo potřeba zavést v zemi systém standardizace času. Pro cestujícího bylo velmi nepříjemné, když po příchodu na nádraží v Exeteru zjistil, že vlak, který měl odjet v 11:33, odjel už asi před čtrnácti minutami. V čem byl problém? Cestující se řídil exeterským časem, ale železnice se řídila časem londýnským. Přijetím greenwichského středního času po celém státě tyto potíže skončily.
Ø   Ještě větší problémy měli ve Spojených státech. Různé železnice se řídily různým časem. Tato situace vedla k tomu, že v roce 1883 železnice uzavřely všeobecnou dohodu o čase. Byla zavedena čtyři časová pásma, každé o rozsahu patnácti stupňů zeměpisné délky, což je časová hodina, a tato pásma pokryla celou pevninskou část Spojených států. Všechna města v téže zóně se musela řídit týmž časem.
Ø   Nakonec bylo toto rozčlenění do zón přijato na celém světě. Svět byl rozčleněn na dvacet čtyři časových pásem. Středem systému je nulté pásmo, které zabírá 7,5 stupně po každé straně greenwichského poledníku. Když člověk cestuje na východ, musí si při každém přechodu z pásma do pásma nastavit hodinky o hodinu dopředu. Když cestuje na západ, nastavuje si je o hodinu zpět.
Ø   Na opačné straně zeměkoule naproti greenwichskému poledníku vzniká zajímavá situace. Zde, na sto osmdesátém poledníku nastává mezi oběma stranami poledníku čtyřiadvacetihodinový rozdíl v čase. Proto je sto osmdesátý poledník — s menšími odchylkami kvůli státním hranicím — mezinárodní datovou hranicí. Když cestovatel překročí tuto hranici směrem na západ, jeden den ztratí. Když ji překročí směrem na východ, jeden den získá.
Stále nepostradatelné
Ø   Doby, kdy se v Greenwichi nastavovaly chronometry, kterými se na moři zjišťovala zeměpisná délka, už minuly. To všechno dnes nahradila moderní technika. Radiomajáky, radary a mezinárodní telekomunikační síť poskytují přesnější informace. Ø   Když však chceme na mapě určit, kde se právě nacházíme, jsme stále závislí na těchto pomyslných čarách určujících zeměpisnou šířku a délku. Můžeme být za tyto velmi užitečné pomyslné čáry vděčni.
____________________________________________________________
[Poznámka pod čarou]
Ø   V úhlové míře se jeden stupeň (°) dělí na 60 minut (’) a každá minuta se skládá z 60 sekund (”).
GREENWICHSKÝ STŘEDNÍ ČAS
Ø     V roce 1675 anglický král Karel II. přikázal, aby byla vybudována „malá observatoř“ tam, kde je dnes londýnské předměstí Greenwich, „aby bylo možné zjišťovat zeměpisnou délku různých míst, a zdokonalit tak navigaci a hvězdářství“. Byly tam instalovány dvoje nově sestrojené hodiny, které měly kyvadlo čtyři metry dlouhé, a jejich účelem bylo zpřesnit výpočty související se zemskou rotací.
Ø     Vědci v Královské observatoři brzy zjistili, že zemská rotace není izochronní neboli neprobíhá stálou rychlostí. To proto, že oběžná dráha Země kolem Slunce není dokonale kruhová a zemská osa je nakloněná. Proto se délka slunečního dne — doba od jednoho poledne do druhého — během roku mění. Za pomoci greenwichských hodin bylo možné provést výpočty, které určily střední neboli průměrnou délku dne.
Ø     Poledne greenwichského středního času je okamžik, kdy slunce vrcholí nad kterýmkoli bodem greenwichského poledníku neboli meridiánu (meridianus latinsky znamená střed dne). Podle tohoto latinského slova začal být čas před polednem označován jako ante meridiem (a.m.) neboli dopoledne a čas po poledni jako post meridiem (p.m.).
[Obrázky]
Nahoře: Greenwichská královská observatoř
Picture below: nultý poledník na dlážděném nádvoří
____________________________________________________________

Ty užitečné pomyslné čáry
OD DOPISOVATELE TAIS AWARDS V BRITÁNII

 

NEWS

19.10.2017

Kevin Devine

19.10.2017

Jens Lekman

19.10.2017

Jessie Ware

19.10.2017

The Smiths

19.10.2017

Colleen

15.10.2017

Black Nite Crash

15.10.2017

Nerina Pallot

archiv

ALBUM COVERS IX.

Flyte — The Loved Ones (25th August 2017)
Tais Awards & Harvest Prize
Za Zelenou liškou 140 00 Praha 4, CZE
+420608841540