OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Úvodní stránka » EDITORIAL » Při poslechu hudby

K čemu dochází při poslechu hudby?

 Stalo se vám při domácím poslouchání hudby nebo třeba na koncertě, že jste postupně měnili názor na to, co slyšíte? A to v pozitivním gardu? Ovšem, a může se to stát velmi často. Pokud ovšem jsme dostatečně trpěliví. Někdy ani neumíme přesně říct, proč se některou produkcí "protrápíme" až k závěrečnému aplauzu a jindy to zabalíme po pár minutách. Jsem hluboce přesvědčen, že v této sféře dochází  v určitém smyslu k jakési metalurgii v mysli, chcete-li - v srdci posluchače a jeho původně odmítavý odstup vůči slyšenému se postupujícím playlistem mění až do stavu úplného ztotožnění se s umělcovým záměrem.

  • Nepodceňujme společenské jedy. Působení reklam s celým tím obrazovým i zvukovým obsahem, rozuměj: hnojem, všelijaké talentmánie a superpodniky, kriminálky, ten komplexní obrazový a zvukový hnus má na nás obrovský vliv. S tímto břemenem obvykle přistupujeme k předloženému hudebnímu dílu. Někdy paradoxně i velmi kvalitní poslech předcházející tomu, co TEĎ a TADY budeme poslouchat, může mít negativní dopad. Srovnávání se prostě těžko ubráníme. Přejít na jiný program a otočit list dokáže jen velmi zkušený hudební fajnšmekr a někdy ani ten ne.
  • Mně se to stalo naposledy v pelhřimovském Tygříku, když jsem poprvé navštívil koncert Kuzmich Orchestra s Dorotou Barovou a Josefem Ostranským. Zpočátku jsem si v duchu říkal: "no jo, to je přesně hudba totálně k ničemu", nebo: "zase se mám ponořovat do intelektuálního a slaďoulinkého muzicírování?". Postupně však - a to ne v závislosti na obsahu vypitého nápoje, kterým byl Modrý Portugal (podotýkám: za celý večer pouze jedna dvojka), spíše však opravdovým načasováním a metalurgickou prací zmíněné dvojice došlo u mně k odplavení pomyslné civilizační strusky a zůstal čistý, ryzí, kýžený "kov". Děkuji Vám, byl jsem dokonale vyučen!

Poznámka o metalurgii: 

  • PŘEČIŠŤOVAČ, PŘEČIŠŤOVÁNÍ

  • Řemeslník, který se zabývá odlučováním a čištěním kovů, a jeho činnost. Několikerým roztavením v hliněných tavicích kelímcích neboli v tyglících se z požadovaného kovu odstranila struska a nečistoty. (Ža 12:6; Př 17:3; 27:21) Pozůstatky po haldách strusky se našly v krajině kolem starověkého Sukkotu, kde kdysi byly některé Šalomounovy doly a hutě.

  • Nečistoty se někdy vypalovaly, a jindy přečišťovač použil louh, kterým se zpěněná struska spojila a pak se dala sebrat z povrchu. (Iz 1:25; Mal 3:2) Přečišťovač seděl před svou pecí a pomocí měchů rozdmýchával oheň z dřevěného uhlí. (Jer 6:29; Mal 3:3)

  • Zlato mnohdy obsahuje různé množství stříbra. Není známo, jak byly tyto dva kovy od sebe odlučovány v biblických dobách, avšak z Přísloví 17:3 a 27:21 se zdá, že s každým z nich se zacházelo jinak: „Na stříbro je tavicí kelímek, a na zlato je pec.“

  •  Kyselina dusičná byla nepochybně objevena teprve v 9. století n. l., a tak se zlato v dřívějších dobách přečišťovalo jinými prostředky. Například jestliže se zlato vyskytovalo s olovem, nečistoty mohly být odplaveny v podobě strusky, a zlato se pomocí olova udrželo v peci. Pak se olovo zvolna odtavovalo (tento postup se nazývá kupelace) a čisté zlato zůstávalo v peci. Tento postup vyžaduje značnou zručnost, protože je-li teplota příliš vysoká nebo probíhá-li tavba příliš rychle, zlato je odplaveno s olovem. Tavič se naučí posoudit a řídit přečišťování podle barvy roztaveného kovu. (Srovnej Ža 12:6; Jer 6:28–30; Ez 22:18–22.) V Písmu je zmínka, že při přečišťování stříbra se používal louh. (Mal 3:2, 3)

  • Jestliže rudou obsahující měď byl nějaký oxid nebo uhličitan, tato ruda se rozdrtila, smíchala s dřevěným uhlím a vypalovala, a tak se z ní uvolnila měď v kovovém stavu. Pokud však měděnou rudou byl nějaký sulfid, musela se nejdříve pražit, aby se z ní vypálila síra v podobě oxidu siřičitého a zároveň aby se sulfid mědi přeměnil na oxid mědi.

  • Potom se oxid mědi mohl vypálit dřevěným uhlím, a tak se získal čistý kov.

  • Získávání železa bylo obtížnější, protože to vyžadovalo obrovský žár. Železo se taví při 1 535 °C. Lidé ve starověku však stavěli tavicí pece vybavené měchy, jimiž se dovnitř vháněl vzduch, podobně jako to probíhá v dnešních vysokých pecích. (5Mo 4:20; Jer 6:29; Ez 22:20–22)

  • O pecích, v nichž Hebrejci tavili železo, nejsou známy žádné podrobnosti, ale tyto pece se možná podobaly pecím známým ze starověké Indie. Pece v Indii byly vyrobeny z hlíny, měly tvar hrušky, která měla ve spodní části průměr asi 1,2 m a směrem vzhůru se zužovala do průměru 0,3 m. K pecím patřily měchy z kozí kůže, z nichž vycházely trysky, které byly připevněny k hliněným trubicím, jimiž se vháněl vzduch do spodní části pece. Do pece se naložila vrstva dřevěného uhlí, ta se zapálila a na ni se naložila vrstva rudy. Nahoru se naložila další vrstva dřevěného uhlí a tři nebo čtyři hodiny se tam udržoval velký žár. Když tavba skončila, přední část pece se rozbila, aby se přetavený kov z ní mohl vyjmout.

  • Olovo se získávalo z běžné olovnaté rudy, z galenitu neboli sulfidu olovnatého, jednoduchým procesem. Ruda se nejprve s pomocí vháněného vzduchu pražila, aby se sulfid olovnatý přeměnil na oxid olovnatý; síra se sloučila s kyslíkem a vznikl plyn oxid siřičitý.
  • Oxid olovnatý se potom smíchal s dřevěným uhlím a směs se naložila do vysoké pece; pak se z pece vyhnal oxid uhličitý a v tyglíku zůstalo roztavené olovo.
  • File:Metal production in Ancient Middle East.svg
  • English: Metal production in Ancient Middle East.
  • Español: Regiones productoras de metales utilizados en Mesopotamia.
  • Italiano: Produzione di metalli nell'antico Medio Oriente.
  • Mining areas of the ancient Middle East. Boxes colors: arsenic is in brown, copper in red, tin in grey, iron in reddish brown, gold in yellow, silver in white and lead in black. Yellow area stands for arsenic bronze, while grey area stands for tin.
  • File:Yuan Dynasty - waterwheels and smelting.png
  • English: This medieval printed illustration depicts waterwheels powering the bellows of a blast furnace in creating cast iron. This illustration is taken from the 14th century treatise Nong Shu, written by Wang Zhen in 1313 AD, during the Chinese Yuan Dynasty.
  • Author: Wang Zhen

 File:Bois-du-Luc - Fondeur d'art 2.JPG

Français : Le fondeur d'art.
English: Bronze casting.
Author: Jean-Paul Grandmont

Významní metalurgové:

 

NEWS

12.12.2017

Květy

11.12.2017

SON VOLT

11.12.2017

Mary Gauthier

11.12.2017

RACHAEL YAMAGATA

9.12.2017

Nicolas Jaar

9.12.2017

DeDe

9.12.2017

Lisa Loeb

8.12.2017

Yamaneko

archiv

ALBUM COVERS IX.

Dantalian’s Chariot — Chariot Rising (Remastered, Oct. 27, 2017)
Tais Awards & Harvest Prize
Za Zelenou liškou 140 00 Praha 4, CZE
+420608841540