Vladislav Delay — „Rakka II“ (April 2, 2021)

Finland flag                                                                                                 Vladislav Delay — „Rakka II“ (April 2, 2021)
⊕⇑⊗  Zprávy o novém albu Vladislava Delaye byly pro některé překvapením. Finský umělec, vlastním jménem Sasu Ripatti, nesdílel novou hudbu více než pět let, jeho poslední vystoupení přišlo v roce 2014 s Visou (kromě loňského příspěvku s jednou skladbou pro XLR8R +). Za těch pět let mlčel; jeho stránky na sociálních sítích zmizely, jeho hudba vyschla: zvláštní vzhledem k tomu, že to bylo v období tak bohatého zásobování od přelomu tisíciletí, kdy Ripatti vydal ve stejném roce čtyři alba: dvě jako Vladislav Delay (Entain/2000; Multila/Feb. 8, 2000), jiné jako Luomo (Vocalcity/May 23, 2000) a (Uusitalo  Vapaa Muurari Live/Oct. 17, 2000). Chtěli jsme ho ještě někdy vidět?
⊕⇑⊗  Ripattiho přestávka byla jaksi prosazována sama jako reakce na stále se prohlubující odcizení, podpořená prostředím elektronické hudby, zde dominovala spíše vlastní propagace a marketing než umění a autentičnost. Snažil se najít své místo a ze strachu, že tento přístup prosákne do jeho vlastní práce se stáhl a rozhodl se, že už nebude pracovat. Aby se finančně uživil, prodal téměř celou svou sbírku syntetizátorů a svůj čas si vyplňoval čtením a procházkami po svém domově na ostrově Hailuoto v Baltském moři, daleko od hluku Berlína, kde býval na zavolání. Hrál na bicí, bavil se rapovou hudbou, ale elektronická hudba byla od jeho mysli stejně vzdálenější než jaká kdy v minulosti.
⊕⇑⊗  Postupem času se však Ripattiho chuť znovu objevila. Našel inspiraci v drsném, zamrzlém prostředí tundry a vrátil se do svého studia připraven udělat Rakku jakožto výsledek zcela nového nastavení studia, zaměřeného spíše na virtuální syntezátory a samplování než na starý ezoterický hardware. Bylo naplánováno na únorové vydání: nejnovější přírůstek vznešené diskografie, která zkoumá nejabstraktnější hloubky elektronické hudby, dotýkající se microhouse, noise a ambientu. Máme novou kapitolu nekonečné snahy Ripattiho odhalit zvuky a rytmy, které jste dosud neslyšeli. Abychom se dozvěděli více o procesech a myšlení za nimi, spojili jsme se s Ripatti v jeho nádherném domácím studiu. Jedná se o upravené výňatky z konverzace. Viz interview.
⊕⇑⊗  „Opravdu jsem čekal na nutkání udělat ze své sólové hudby album a vydat ji místo toho, abych to dělal jen pro sebe. Strávil jsem spoustu času tím, že jsem dělal nejrůznější hudební výzkumy, snažil jsem se najít zajímavé věci, ať už technicky nebo rytmicky a prostě jsem dělal věci s úmyslem neskončit jinak, než se skutečnými výsledky, skutečnou zkušeností a učením.
⊕⇑⊗  Ale poté, co jsem cítil, že nastal ten správný čas na opětovné vytváření hudby, nastal problém s tím, co bych chtěl, aby hudba byla a jak toho dosáhnout. Měl jsem radikálně nové a omezené [studiové] nastavení. Věděl jsem, že chci hledat nový zvukový svět, takže to bylo všechno mimo mou komfortní zónu. Během přestávky jsem nedělal žádnou elektronickou hudbu, takže mi to připadalo jako panna, a také jsem se stal velmi kritickým vůči zvukům a vzorům; spousta zvuků mi přišla jako klišé, naivní a nudná, a to mě vedlo k odmrštění tun potenciálně docela dobrých věcí, které mě nakonec nepřesvědčily. Bylo také obtížné zabránit tomu, aby to znělo jako moje dřívější produkce.“ Atd., etc. viz interview...
⊕⇑⊗  Finský elektronický hudebník Sasu Ripatti se na svém druhém albu, inspirovaném cestami po arktické divočině cítí jako doma. V roce 2020 label Cosmo Rhythmatic vydal album „Rakka“, který představil slavný návrat Sasu Ripattiho k jeho nejslavnějšímu aliasu: Vladislav Delay. Pod tímto aliasem máme na stole 15. album. Jeho obsah nicméně ukázal, že tento případný návrat nebyl zamýšlen jako pouhé oživení. Ripatti znovu aktivoval projekt a stálý vývoj svého soundu. A my máme od něj nový přístup k emocionálním a environmentálním charakteristikám elektronické kompozice.
⊕⇑⊗  Inspiraci pro tento nový kurz dala Ripattimu řada podnětů z divočiny rodného Finska, čelící „surové, nedefinované, nekontrolované a nezkažené moci, která v něm existuje.“ Výsledkem je hyperbolický, extrémní ekosystém zvuku, naplněný rychle se pohybujícími drony, hustými mraky noise a tektonickým basovým rachotem s náznaky harmonie, to vše zrozené drsnými tonálními kontrasty. Samotné intenzitě hudby odpovídala jen přísnost jejího řemesla. Rok 2021 spatřuje příchod druhé kapitoly na té samé cestě. „Rakka II“, opět v Cosmo Rhythmatic, vyprodukován ze stejné vášnivé záležitosti. Zatímco na tom prvním Ripatti vypadal, že má v úmyslu vykreslit elementární síly jako svobodné, ničím nezahanbené a neomezené hudebními strukturami. Zdá se, že některé z nich sestavuje v rytmech a postupech, které mají něco společného s nejdivočejšími stránkami taneční hudby. Je to jako naladění vědomí s non~humanitou poté, co se potýká s jeho zdánlivou vzdáleností a nepřátelstvím, přijímá jeho nekódované struktury a nakonec najde společný jazyk pro usmíření.
⊕⇑⊗  Jak říká Ripatti, Rakka II je romantická letní vize naplněná nadějí a optimismem; po brutalistických vibracích první bouře pominula a obloha byla proměnlivá. Rakka II je v konečném důsledku dalším mistrovským úspěchem v již tak hvězdné kariéře a neklidným výbuchem energie pro chaotické časy.Vladislav Delay
Born: 1976 in Oulu, Finland
Location: Finland
Album release: April 2, 2021
Record Label: Cosmo Rhythmatic
Duration:     39:39
Tracks:
1. Rakkn   5:37 
2. Raaa   4:01
3. Raaha   5:12
4. Rapaa   5:19
5. Rakas   3:42
6. Ranno   4:57
7. Raato   5:08
8. Rapine   5:43
Credits:
Written & Produced by Sasu Ripatti
Artwork by LCR
Layout & Type by Pasquale Ascione
Mastering & Cut by LOOP~O
Publishing by Warp Music LTD
⇑ © Cosmo Rhythmatic 2021
Review
by Joshua Minsoo Kim ⌊APRIL 20 2021⌋ Score: 7.8
⊕⇑⊗  Sasu Ripatti knows that few things will humble you like time spent in the wilderness. “You learn to face your own limits and fears,” he’s said of his Arctic hiking experiences. His latest solo albums as Vladislav Delay take inspiration from these trips, the kind where you’re confronted with terrifying, awe~inducing grandeur. The title of the pair of LPs, Rakka, refers to the rocky terrain he traverses outside his home in Finland. The covers depict these spaces as spectacles in their own right, with pink and green smears that recall Christo & Jeanne~Claude’s gargantuan land art. And the music is some of the most outrightly turbulent of his decades~long career. But despite the rapturous sonics, Ripatti is doing what he’s always done best: crafting detailed soundscapes that make you feel small, forever at the mercy of his intricate productions.
⊕⇑⊗  Recorded during the same sessions as Rakka, Rakka II aims again to overwhelm with wind~tunnel drones, electrifying noise, industrial crunch — anything to get you bracing for dear life. Ripatti finalized the material for this second installment only recently, and he says that his time away from the music led to a more hopeful, optimistic album. Such positivity isn’t immediately audible: “Rakkn” drops you into whooshing sirens and mechanical whirring, opening the album in a state of panic. Stuttering beats creep ominously underneath, but then everything fizzles out, and all that’s left is vapor.
⊕⇑⊗  Much of Rakka II is about this process of diving headfirst into chaos and finding serenity therein. “Ranno” begins with sputtering static atop a constant kick drum, and its progression is decidedly linear — a stark contrast to the cacophonous start~stop rhythms of Rakka. As the track’s first half feels like anxious preparation for something larger, it transforms the same elements into blissful ambience, ending like one of the Field’s looping reveries. Even “Raaa,” responsible for the most whip~lashing structure here, has reason for its riotousness: Its sudden shifts provide for on~the~fly recalibration. After a mid~song passage of cool, airy drones, the return of a pounding beat reads more meditative than oppressive.
⊕⇑⊗  Beauty is the defining feature of this record. “Rakas,” which translates to “beloved,” is misty and thalassic, its synths tranquilizing in their intimacy, and “Rapaa,” with its high~pitched beeps and bristly drone, arrives like a tender massage rather than a relentless skull~battering. Ripatti’s vision of beauty is one of abundance, and Rakka II presents a never~ending flurry of sounds: Synth pads ebb and flow, beats erupt in scattershot patterns, and tracks are adorned with a bevy of atonal noises. While his early works, like Entain or Anima, may have felt like looking into a microscope to find countless squiggling organisms, Rakka II offers a more life~sized experience: It feels like Arctic winds are rushing straight at you, and these songs’ constant, surprising shifts make the immensity of it all feel invigorating.
⊕⇑⊗  Ripatti’s entire career has been built on ping~ponging between disorientation and close engagement: His dubbiest records are relaxing and richly textured, his footwork endeavors are always atmospheric, and his Rakka albums make hostile environments feel homey. Even “Raaha,” defined by its massive, lumbering beats, is supremely pretty: It’s rhythm distilled into its purest form, bearing the raw danceability of Esplendor Geométrico’s proto~industrial techno. “Raato,” which means “carcass,” sums up the album: it’s a power~ambient epic that quietly grows in intensity before dissolving into soft textures and stumbling drums. It’s moody, poignant, euphoric. One can imagine an expanse of Arctic tundra, of bones dotting craggy rock — a vision of death couched in acceptance. Rakka II suggests that severe conditions make you check your ego, and that doing so — while appreciating one’s single, fragile life — is a nourishing, wonderful thing. — Pitchfork
⊕⇑⊗  https://pitchfork.com/reviews/albums/vladislav-delay-rakka-ii/
BC: https://vladislavdelay.bandcamp.com/album/rakka-ii
XLR8R: https://xlr8r.com/features/in-the-studio-vladislav-delay/